Testujeme málo, tvrdí virolog Hirsch i biochemik Konvalinka. Teď to nutné není, namítá ministr Vojtěch
Mezi odborníky se rozhořel spor o plošné testování. Někteří říkají, že to v současném nízkém počtu pozitivních pacientů není potřeba, další požadují testování na covid-19 alespoň u rizikových skupin. Kdo má pravdu?
Čtěte také
Spor se rozhořel po oznámení biochemika a prorektora Univerzity Karlovy (UK) Jana Konvalinky ve vysílání Českého rozhlasu Plus. V úterý řekl, že stále považuje za zásadní budování testovací kapacity Česka, zároveň ale oznámil ukončení akademické iniciativy. „Akademická iniciativa, v jejímž rámci akademická pracoviště dobrovolně testovala na covid-19, končí. Nemáme vzorky, protože nedochází k masivnímu testování,“ tvrdí Konvalinka.
Virolog Přírodovědecké fakulty UK Ivan Hirsch s Konvalinkou souhlasí. „Určitě testujeme málo,“ říká ve Speciálu Plusu. „Asi je těžké testovat plošně v době, kdy široko daleko není nikdo nakažený. Přesto by se nejcitlivější skupiny obyvatelstva, zvlášť senioři, testovat měli,“ dodává.
Druhá vlna?
Hirsch upozorňuje i na zrádnost nemoci covid-19, tedy hlavně na bezpříznakový začátek. „Když jeden zdravý horník nakazí další zdravé horníky, je to jistě nepříjemné, ale míň rizikové, než když jeden senior nakazí seniory další.“
Na lehkou váhu pak nebere ani obavy z případné druhé vlny pandemie, navíc v souběhu s podzimní vlnou chřipek. „Dostali jsme se na relativně vysokou míru kapacit (testování), které se teď musí zakonzervovat, zazálohovat, ale pak nám to musí zase dostatečně rychle naběhnout.“
Žádný virolog ani epidemiolog není schopný předvídat, bude-li druhá vlna, nebo nebude. Myslím, že je třeba být připravený na to horší.
Ivan Hirsch
Všude je klid, testovat netřeba
Vedoucí soukromé Laboratoře Tilia Soňa Peková je ale spíš pro uklidnění obav lidí. Tvrdí, že laboratoře na případnou další vlnu připravené jsou.
Čtěte také
„Dodnes jsme vyšetřili na 5 tisíc pacientů, v poslední době, kdy se přestalo požadovat potvrzení o bezinfekčnosti, je pokles pacientů markantní. Ze stovek na jednotky. Na mne to dělá dojem, že se situace mimořádně uklidnila,“ říká na Plusu. Nevidí tak důvod ani pro nějaké testování rizikových skupin.
„Plošně to není potřebné. Epidemiologická situace je klidná a není důvod proč takto plošně testovat zařízení pro seniory. V rámci uklidnění populace je spíš třeba (situaci) zklidnit. I opatření, která se provádějí,“ dodává Peková.
Teď jsme všichni na značkách, je tady síť víc než 90 laboratoří, které umějí (virus) detekovat a diagnostikovat. Nemyslím, že by nás něco mohlo natolik překvapit, že by vzniklo něco, čemu se dá říkat vlna.
Soňa Peková
Až když se to zhorší...
Využít klidnou epidemiologickou situaci k plošnému testování ohrožených skupin neplánuje ani ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Čtěte také
„Diskutovali jsme to s epidemiology. Shodli jsme se, že plošné testování, když je v regionu prakticky nulový výskyt, není efektivní. Jiná věc je testovat tam, kde je ohnisko nákazy, teď třeba Karvinsko nebo na Olomoucku. To smysl dává, ale testovat plošně třeba v jižních Čechách nedává ani ekonomický, ani medicínský smysl.“
Něco jiného by prý bylo, kdyby k nějakému velkému nárůstu pozitivních pacientů došlo. „Za okolností, kdyby se epidemiologická situace zhoršila plošně, tedy že bychom pozorovali, že nám ve všech regionech stoupá počet pozitivních a že to nejsou jen individuální a lokální ohniska nákazy, pak by se k plošnému testování přistoupilo,“ připouští Vojtěch.
Celý Speciál Martiny Maškové si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Testy na plošné testování jsou certifikované v Belgii a jsou validní, tvrdí spoluautor studie Šedo
Už ve čtvrtek 23. dubna tady začíná plošné testování asi 27 tisíc lidí na covid-19. Podle jednoho z autorů testování a děkana lékařské fakulty je to unikátní průzkum.
-
Co zjistí plošné testování? Dozvíme se, jaká je kolektivní imunita, předpokládá hlavní hygienička
Hosté speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus o plošném testování promořenosti populace nemocí covid-19 nastiňují hlavní cíle studie.
-
Testování promořenosti obyvatel v Česku bude seriózní práce, věří biochemik Konvalinka
V České republice probíhá studie promořenosti obyvatel nemocí covid-19. Výsledky bychom se měli dozvědět na začátku května.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.