Témata nedávných dějin jitří rány. Zkušenost každé rodiny je jiná, říká historik Mallota

29. září 2019

Úspěch učitele dějepisu závisí především na jeho schopnostech udělat výklad zajímavý a na osobním zájmu studentů. Alespoň to říká historik Ústavu pro studium totalitních režimů a bývalý učitel Petr Malotta.

Čtěte také

„Ani v pozici žáka, ani učitele jsem nezažil, že by byl dějepis krystalicky čistým memorováním dat. Záleží vždy na učiteli, jak se mu podaří uplatnit zajímavé události, které historie nabízí. A i na zájmu žáků,“ říká.

Spory kolem odboje

Malotta, který se věnuje soudobým dějinám a především pak protikomunistickému odboji, vidí, že se mnoha pedagogům do výkladu 20. století příliš nechce.

„Témata nedávných dějin jitří rány. Zkušenosti každé rodiny jsou jiné a může to vzbuzovat veliké kontroverze,“ vysvětluje. 

„Netýká se to jen výuky. Emoce a spory to budí i mezi historiky. Nemáme ještě stále dostatek nástrojů a pramenů, abychom konstrukce Státní bezpečnosti nebo vojenského obranného zpravodajství, které bylo jejím konkurentem, odhalili,“ dodává s odkazem na 50. léta v Československu.

Poslechněte si celý rozhovor Ivany Chmel Denčevové s jejím hostem. Petr Malotta ještě bude mluvit o zkonstruovaných dějinách, které se nyní historici snaží objasnit.

autoři: Ivana Chmel Denčevová , Kateřina Tesařová
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.