Do ÚSTRu nepřicházejí zkušení odborníci, kteří by vytvářeli debatu, soudí historik Blažek

14. srpen 2019

Historik a šéf Odborové organizace vědeckých pracovníků Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Blažek bádal v materiálech Státní bezpečnosti už jako student. Pak pomáhal ÚSTR zakládat a i když je s jeho současným vedením ve sporu, říká, že má badatelskou svobodu.

„Myslím, že ústav na začátku svého působení udělal mnoho dobrého. Podařilo se dostat pod jednu střechu dokumentaci Státní bezpečnosti. Navíc do běžného badatelského módu, kdy může každý přijít a materiály studovat. A jde o bádání transparentní podle archivního zákona a příslušných vyhlášek,“ vysvětluje Blažek v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Dalším uspěchem je, že se materiály dostaly pryč z institucí, které jsou zpravodajského charakteru, jako je civilní nebo vojenská rozvědka nebo kontrarozvědky. Je důležité, že je archiv (Archiv bezpečnostních složek, pozn. red.) samostatnou institucí, která spravuje a zpřístupňuje všechny dokumenty stejně,“ dodává.

Nedostatek akademiků

Ústav pro studium totalitních režimů dokumentuje předlistopadovou éru od roku 2008, kdy vznikl na základě zákona. Podle Blažka je uvnitř velká fluktuace zaměstnanců a roztříštěnost badatelských témat.

„Za posledních pět let, nepletu-li se, nepřišel do ústavu žádný docent nebo profesor. Jsou tam vesměs velmi mladí lidé, někteří velmi talentovaní, jiní po pár letech odcházejí... Nevidím přicházet kolegy, kteří by byli zkušení a vytvářeli to, co je pro bádání klíčové, a to je debata... Chybí kvalitní badatelské prostředí,“ podotýká a dodává, že nejvíce jsou vidět vydané knihy a práce lidí, kteří v ÚSTRu pracují od začátku.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Petr Blažek se mimo jiné vrátí ke sporům, které měl s novým vedením ústavu, i ke konkrétním vyjádřením kolegů, kvůli kterým je se svým zaměstnavatelem stále v rozporu. Dotkne se i plánovaných oslav 30. výročí sametové revoluce.

autoři: Barbora Tachecí , kte

Související