Ježíš by měl dnes TikTok. Sjednocoval davy a sbíral lajky, věří influencerka sestra Lamiya Jalilová

Sestra Lamiya popularizuje život řeholních sester, zároveň se ale snaží bořit stereotypy tím, že například jezdí na kole, chodí na túry nebo třeba nosí barevné ponožky. Na instagramu má téměř 97 tisíc sledujících, na TikToku už překročila hranici 100 000.

„Rozhodně se na sociálních sítích nechovám jinak než v životě. Lidé mi říkají, že v reálném životě jsem asi ještě víc živější než na sociálních sítích. Rozhodně nestavím svůj obsah na něčem jiném, než žiju. Ale chci, aby lidé neměli předsudky o řeholních sestrách,“ vysvětluje Jalilová.

„Je to samozřejmě velká zodpovědnost, protože lidé za mým jménem vidí řeholní sestry. To znamená, že vystupuju nejen jako Lamiya, ale jako řeholní sestra Lamiya. Vždycky přemýšlím o tom, co sdílím, aby to nenadělalo víc škody než užitku,“ dodává.

„Ježíš sjednocoval davy”

Ve svých videích se Jalilová snaží především ukazovat obyčejný život sester:

„Možná pro někoho je to málo na evangelizaci, protože málokdy hlásám Boží slovo nebo Boží pravdu. Pro mě je ale důležité, aby se lidé respektovali. Neočekávám, že každý pochopí třeba to, jak žiji, že jsem řeholní sestra, ale myslím, že se můžeme navzájem respektovat a přijímat životy druhých, i když jim nerozumíme dokonale.“

Lamiya také s nadsázkou tvrdí, že kdyby žil Ježíš v dnešní době, tak by nejspíš měl TikTok a používal by ho jako nástroj komunikace.

„Ježíš sjednocoval davy a v té době to byly takové sociální sítě. Lidé přicházeli, on dělal zázraky, všichni mu na oplátku dávali ‚lajky’. V podstatě dělal věci, které byly pro tu dobu nejlepší, aby ty lidi oslovil. A když se teď doba přesouvá na sociální sítě, tak si myslím, že by tím Ježíše určitě neopovrhnul. Ale to je samozřejmě můj názor,“ přibližuje.

„Období prázdna”

Lamiya se narodila v Ázerbájdžánu v hlavním městě Baku. Její rozhodnutí stát se sestrou salesiánkou znamenalo, že musela opustit svoji zemi i rodinu.

„Byla jsem, myslím, docela mladá a odvážná, když jsem se tak rozhodla. Začátky toho povolání jsou vždycky takové, že člověk je strašně zapálený udělat cokoliv,“ popisuje.

„Šla jsem sem s tím, že prostě té cestě odevzdám všechno, že opustím svou zemi, svůj domov, možná se tam nikdy nevrátím. Naštěstí po mně Pán Bůh nechtěl tyto extrémy, ale byla jsem na to všechno připravená,“ doplňuje Lamiya, které v té době bylo devatenáct let.

K víře se Lamiya dostala přes svou babičku. Její rodiče však toto rozhodnutí úplně nepřijali a přestali s ní na určitou dobu komunikovat: „Bylo to těžké. Bylo to období jakéhosi prázdna nebo ticha mezi námi. Poprvé jsme od sebe byli asi půl roku až rok, podruhé po mém větším slibu to bylo taky asi na rok ticha.“

„Teď jsem ale byla nedávno doma a vím, že mě mají moc rádi. Berou mě jako dceru, ale neberou mě jako řeholní sestru. Zatím se s tím musím smířit, že to tak je,“ dodává.