ÚSTR vznikl jako bič na levici. Autoři petice proti mně mají politické zadání, tvrdí Bublan

„Byl jsem na Radě ubezpečen, že je to akce několika jednotlivců, kteří se dokonce neshodnou ani mezi sebou, takže musí mít odborové organizace dvě. Není to ani desetina zaměstnanců, byl jsem přijat celkem pozitivně,“ reaguje v Interview Plus Bublan.

Historik Rychlík: To, že Andrej Babiš spolupracoval s StB, mě jako voliče v současné době nezajímá

• Upravit
• Smazat

Profesor Jan Rychlík platí za předního českého odborníka na moderní dějiny slovanských národů. Vyjadřuje se ale i k současným problémům. Když lidé před pár lety diskutovali o Andreji Babišovi, řekl Rychlík, že ho jako voliče nezajímá, co dělal kdokoliv před 25 lety. 

Tvrzení, že se pokoušel ÚSTR zničit, označuje za přehnané. Pro týdeník Respekt se prý jen před přibližně 10 lety vyjádřil, že pokud by se v této instituci neustále měnilo vedení, lidé v ní byli rozhádaní a neměla jasné směřování, bylo by lepší ji zrušit.

„To jsem řekl trošku v nadsázce, protože zrušit ji lze jen zákonem. Ale chtěl jsem tím vyjádřit nespokojenost s tím, jak v tu dobu ten ústav pracoval a jaké tam byly poměry,“ vysvětluje.

Že něco kritizujete neznamená, že jste úplně mimo a něco nenávidíte. Kritika byla vedená věcně, protože jsem si práci ústavu představoval jinak.
František Bublan

Bič na levici

Někdejší senátor za ČSSD se ovšem také připojil k iniciativě sociálnědemokratických poslanců na zrušení zákona o ÚSTRu. Šlo prý ale jen o vyjádření nesouhlasu s tehdejším děním a o spíše politické gesto.

Bublan podle svých slov od počátku měl ke vzniku ÚSTRu výhrady, z nichž některé prý připustil i Ústavní soud – v důsledku toho byl zákon několikrát novelizován a s jeho výslednou podobou už neměl problém.

Měl jsem starost o to, aby ÚSTR byl sice specifickou, ale vědeckou institucí. Aby to nebyla jen pustá ideologie.
František Bublan

ÚSTR po 10 letech: všeobecný krach a stranické zájmy, soudí bývalý ředitel Žáček

• Upravit
• Smazat

Deset let uplynulo od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů a hodnocení jeho práce zůstává do značné míry sporné. Výročí doprovázejí příkré komentáře, podle kterých instituce nenaplnila původní záměr zmapovat důkladně poměry komunistického Československa a také kritika údajného přílišného vlivu politiků na práci badatelů. „Ústav svou roli nestihl naplnit a v současné době ji neplní,“ uvedl v pořadu Pro a proti historik a bývalý první ředitel ústavu Pavel Žáček.

„Rozzlobilo mě, když z ústavu unikly informace o Milanu Kunderovi nebo nesmysly o tom, že bratři Mašínové připravovali atentát na Klementa Gottwalda. Bylo vidět, že se tam nepracovalo profesionálně. Někdo našel nějaký ústřižek a hned s tím vyšel na veřejnost,“ kritizuje.

Za vznikem ústavu v roce 2007 podle něj byla zřejmá snaha udělat z něj „bič na levici“, zejména pod vedením tehdejšího ředitele Pavla Žáčka, dnes poslance ODS:

„Vyhledávaly se informace na některé politiky. Zveřejnilo se třeba, že bývalý levicový starosta Vídně byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. To se mi nelíbilo.“

„Ústav by měl být objektivní a neutrální, nikoli podléhat jedné politické straně. A tehdy to tak bylo,“ zdůrazňuje Bublan s tím, že petice proti jeho zvolení do Rady, za níž stojí Miroslav Vodrážka a Petr Blažek, je pozůstatkem této doby. Autoři prý jednali na základě politického zadání, odmítá ho ale specifikovat.

Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.