Z bohatých liberálních společností se vytratila naděje. Jsme na prahu nové doby, míní ústavní soudce Přibáň

„Sociální role soudce je mnohem svázanější,“ hodnotí svou nynější pozici Přibáň. Ústavním soudcem byl jmenován letos v červnu.

„Ale vyrovnává se to třeba vyšší mírou odpovědnosti nebo jiným promýšlením stejných problémů,“ srovnává svou novou roli s tím, že bezmála 20 let působil coby profesor na zahraničních univerzitách. 

Svobodné akademické prostředí ale postrádá, říká v pořadu Osobnost Plus. „Chybí mi studenti i možnost vyjadřovat se k politickým věcem hlasem někdy polemickým, jindy provokativním,“ přiznává. 

Západní sebedestrukce?

Každá společnost má v sobě destruktivní sklony, je přesvědčený Přibáň. „Existuje cosi, čemu se říká tvořivá destrukce, což znamená, že něco musíte zničit, aby cosi nového vzniklo,“ myslí si. „Destrukce patří ke společenskému pohybu.“

Čtěte také

Populisté na vzestupu. Už Masaryk věděl, že bez sociální rovnosti nefunguje demokracie, připomíná Přibáň

Otázkou ale je, co z destrukce vzniku. „Aby nedošlo naopak k regresu společnosti,“ varuje. 

„Je zajímavé, že moderní společnost má tendenci neustále se vyvíjet. Jak politicky, tak společensky jsme na prahu nové doby, která bude určitě definovaná umělou inteligencí stejně jako tou lidskou,“ předpokládá ústavní soudce.

Všímá si také, že západní demokracie procházejí obdobím otřesů. „Najednou vidí, že existují jiné a jinak fungující režimy, které donedávna prožívaly prosperitu jako například Čína. Současně se však zdá, jako by se vytrácely příležitosti a svobody, které v západních společnostech existovaly,“ hodnotí Přibáň.

Právě v období destrukce je proto zapotřebí nepodcenit připravenost. „Tady se ukazuje, že z politického hlediska je důležité posilovat demokratické ústavní instituce, aby zvládly jakékoli otřesy,“ zdůrazňuje.

Ztráta naděje

Uplynulé tři dekády lze podle něj nahlížet optikou tvořivé destrukce, která se odráží například v étosu 90. let. Přibáň ale současně pozoruje, jak občanské společnosti Západu ztrácejí zájem o politiku. V jednotlivých zemích se projevuje absence společensko-politických cílů.

Čtěte také

Martin Fendrych: Babiš bojuje o čest, česká společnost o pojem pravdy. O to, že pravda není názor

„Řekl bych, že z bohatých demokratických a liberálních společností se vytratila naděje. Každá další americká nebo západoevropská generace se měla mít lépe než ta předchozí. Mladší lidé měli mít vyhlídky na to, že se jim ve středním nebo starším věku povede lépe a budou zajištění,“ upozorňuje a pokračuje:

„Vezměme si Spojené státy, které jsou daleko dravější, kapitalističtější nebo liberálnější. Nebo německý model sociálně-tržního státu, kde existovalo cosi jako mezigenerační solidarita. Ta se vytratila. Lidé nemají naději, že se jim bude žít lépe – rostou náklady a klesají příležitosti.“

Přibáň poukazuje na situaci amerického a britského vysokého školství. Náklady na studium rapidně vzrostly a průměrným mladým lidem ztěžují možnost kvalitního studia. „Tato ztráta příležitostí, ztráta naděje, vyvolává pocity křivdy a vyloučení,“ dodává.

Jakou roli sehrála média v uplynulých amerických volbách? Co znamená, že žijeme v těkavé době? A proč je v politickém životě nebezpečná banalizace? Poslechněte si celý rozhovor v úvodním audiu.