Populisté na vzestupu. Už Masaryk věděl, že bez sociální rovnosti nefunguje demokracie, připomíná Přibáň
Krajně pravicové strany v Evropě posilují. Není výjimkou, že se jejich podpora pohybuje kolem 20 procent. Sociolog Jiří Přibáň připomíná, že poprvé se pravicoví populisté dostali k moci v Rakousku už v roce 2000: „Nárůst je postupný, je to souhra okolností: reakce na globalizaci, růst nerovností a ztráta sociálních a ekonomických jistot. To vše nahrává populismu, který se vymezuje proti demokracii,“ uvádí.
V Rakousku nyní FPÖ vede v průzkumech preferencí, v Německu je na druhém místě AfD, v Polsku je už řadu let u moci strana Právo a spravedlnost, v Maďarsku pak premiér Viktor Orbán. Podle Přibáně se všechny tyto síly navzájem inspirují, ovšem třeba Orbán měl podporu i od německých a rakouských lidovců.
„To, že se mění jazyk a politika populismu, ukazuje, že dnešní demokracie čelí výzvám, na které zavedené strany neumějí reagovat. Populistům stačí se negativně vymezit proti tomu, že něco nefunguje,“ konstatuje sociolog a právník z univerzity v Cardiffu.
Čtěte také
Podle Přibáně je populismus přímým útokem na občanské a ústavní svobody, nebezpečí přitom přichází zprava i zleva. Jak vysvětluje, extrémní pravice se definuje proti systému, zatímco populistická levice deklaruje snahu demokracii vylepšit.
„Tam jsou jiná rizika. Oni se snáze adaptují na systém liberální demokracie. Ale extrémní pravice chce systém zničit, jako to udělal Orbán v Maďarsku nebo se o to snaží Kaczyński v Polsku,“ upozorňuje s tím, že východoevropská levice je specifická a levicový volič je zde sociálně a kulturně velmi konzervativní.
Slovenský expremiér Robert Fico je podle něj populistou, který se nezastaví před ničím. Není ovšem sám: „I část české levice, zvlášť intelektuální, se proměnila. Dnes není rudá, ale hnědá. Už nebudují socialismus, ale národní socialismus,“ dodává.
Otázka sociální
Řada populistických stran má shovívavý postoj k ruské invazi na Ukrajinu, protože je nezajímají pravidla mezinárodního práva, ale pouze moc a vliv.
„Je to takové oslnění hrubou silou, jaké existovalo před 100 lety. V tomto smyslu se dějiny opakují, světu nevládne rozum, ale emoce. Je třeba se před tím mít na pozoru – ne abychom to označovali jako fašismus a nálepkovali to, ale abychom si uvědomili souvislosti, za kterých se fašismus rodí,“ vyzývá Přibáň.
Čtěte také
Donald Trump prý není psychologicky jiný než Vladimir Putin, pokud jde o ideál hrubé síly a velmoci, která když si dupne, tak se kolem ní bude točit svět. „Putin se opírá o pravoslaví, ale ty tradice se autoritářsky věší na konkrétního vůdce, který slibuje, že udělá Ameriku či Rusko znovu velkými. Je to rétorika, která logicky vede k obnovování říší, ať už jsou první, druhé, nebo třetí,“ doplňuje.
Populistické strany podle Přibáně nabízejí alternativu ve smyslu protestu a možnosti říct ne. Naproti tomu demokratické strany si musejí uvědomit, že demokracie je vždy otázkou sociální.
„Míra nerovností, které narostly v posledních 30 letech, je neudržitelná v západních i postkomunistických zemích. Když se rodila demokracie v Československu, tak Masaryk věděl, že musí vstoupit do polemiky s marxisty. Že když nebude existovat sociální rovnost, tak nemůže fungovat demokracie. Tam bychom měli začít,“ zdůrazňuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Jan Fingerland: Může trestně stíhaný Trump kandidovat? Být zvolen? A vládnout?
Ta otázka padá s každým obviněním – může bývalý prezident Trump kandidovat na prezidenta, případně vykonávat svou funkci, když za sebou vleče tolik právních problémů?
-
Lída Rakušanová: Demokracie v ohrožení?
Přehodnocováním hodnot by se dal nazvat nedávný návrh Thorstena Freie z parlamentního klubu německých křesťanských demokratů zrušit v EU individuální právo na azyl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka