O svazky StB se zajímala jen ČSSD. Ptali se mě, jestli je v archivu něco na Babiše, tvrdí Žáček
Nový člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) František Bublan tvrdí, že v instituci se dříve vyhledávaly informace na některé levicové politiky. Jak uvedl v Interview Plus, ústav prý vznikl jako bič na levici.
Bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček (ODS) to ale označuje za nesmysl a politizací ústavu je naopak to, když se v jeho Radě kumulují bývalí politici – Bublan byl poslancem a senátorem za ČSSD a ministrem vnitra v sociálnědemokratických vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka.
Čtěte také
„Pan ministr a jeho předchůdci jsou zodpovědní za to, že se materiály StB zneužívaly proti českým občanům, přestože byly tajné. A zneužívaly je instituce, které vedl. My jsme to dostali pod režim zákona,“ tvrdí Žáček.
„Paradoxem celé situace je, že jediný z politických subjektů, kdo se o ty materiály zajímal i po vytvoření ABS (Archivu bezpečnostních složek, pozn. red.) – když už nikdo nemohl přijít za archivářem a říct si o svazek na podnikatele nebo politika – byli sociální demokraté,“ popisuje údajně běžnou praxi 90. let.
To už nebylo tou tajnou cestou, kdy se zeptali pana ministra, ten se zeptal šéfa tajné služby a ten šéfa archivu. Ten sociální demokrat se musel podepsat, dostal kopie svazku a pak si vyřizovali účty uvnitř strany. Říkám to poprvé veřejně a naprosto zodpovědně. Takhle to bylo.
Pavel Žáček
Po nástupu vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) prý za Žáčkem jakožto bývalým ředitelem ústavu přišli nejmenovaní sociální demokraté a ptali se, jestli v archivu není něco na Andreje Babiše (ANO).
Bublan je nekompetentní
Žáček v Interview Plus dále připomíná, že Bublan byl v letech 2001–2004 ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), „jedné ze zpravodajských služeb, proti které byla naše revoluce (míněno vznik ÚSTR a ABS, pozn. red.), tedy vyvedení archivních materiálů bezpečnostních složek do normálního veřejného archivu.“
Čtěte také
Podle něj to byl právě Bublan, kdo v čele ÚZSI umožňoval zneužívání těchto materiálů bývalými politiky, úředníky a příslušníky tajných služeb. Kritizuje také Bublanovo vystoupení v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, ve kterém prý prokázal „maximální nekompetentnost“.
Bývalí sociálnědemokratičtí politici velmi úspěšně suplují komunisty, kteří v Radě být nemohou. A to je případ pana Bublana.
Pavel Žáček
ÚSTR podle Žáčka nedělá to, co by podle zákona měl, a v jeho čele stojí „nedovzdělaní amatéři, kteří mají problémy s využíváním státních prostředků. Už víc než rok je vedení vyšetřováno policií za špatné nakládání s finančními prostředky. Nediplomaticky řečeno, že tam kradou.“
Vyšetřování má podle Žáčka probíhat na základě trestního oznámení podaného Eduardem Stehlíkem na vedení ústavu. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová ale uvádí, že policie už víc než rok prověřuje, tzn. nevyšetřuje, trestní oznámení podané Stehlíkem na neznámého pachatele. Případ je stále ve stadiu prověřování, nikdo nebyl obviněn a nebylo zahájeno trestní stíhání.
Žáček si nemyslí, že by ÚSTR byl pod jeho vedením pod vlivem nějaké politické strany. Do Sněmovny se dostal jako nestraník ze 17. místa: „Možná právě i kvůli tomu, že jsem vybudoval ÚSTR.“
Současný poslanec ODS připouští, že ke straně měl ideově vždy blízko. „Ale ne tak, abych premiéru Topolánkovi nosil svazky, jak se tu snažil naznačit pan Bublan. Jestli někdo, tak ministr vnitra, když ho o to pan Gross nebo Paroubek požádali,“ uzavírá s tím, že důkazy o tom by stále měly být v ABS.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.