Strašení nefunguje. Ukažme lidem, jak konkrétně snížit svoji uhlíkovou stopu, radí expert

Klus: Nemusíme se vzdát svého pohodlí kvůli záchraně planety. Heslem je střízlivá střídmost

• Upravit
• Smazat

V den další veřejné debaty Plusu atakovaly teploměry na některých místech republiky až 38,5 °C a meteorologové očekávají, že červen bude nejslunečnější minimálně od roku 2006. 

„Každý z nás musí přispět... Ale zároveň bude potřeba, abychom nějaké věci udělali společně, protože například pravidla pro velké průmyslové podniky stanovuje stát, nikoliv jednotlivci v domácnostech,“ uvedl Leonardu Plus environmentální analytik think-tanku Glopolis Vojtěch Kotecký.

Ten připomněl, že každý rozměr našeho života má uhlíkovou stopu. „Tu můžeme zvětšovat nebo zmenšovat podle toho, co nakupujeme, co si vybíráme. Pokud třeba zateplíme dům, uděláme pravděpodobně největší snížení uhlíkové stopy, jaké česká domácnost vůbec může udělat, protože největší část naší spotřeby fosilní energie se odehrává ve vytápění domů... Řada z nás jezdí autem, což také zanechává nezanedbatelné znečištění.“

Co je to uhlíková stopa? Hlavním skleníkovým plynem, který přidáváme do ovzduší, je oxid uhličitý, který vzniká při spalování uhlí, ropy nebo zemního plynu. Tím se postupně zvyšuje koncentrace jeho a dalších skleníkových plynů v ovzduší, což vede ke globálnímu oteplování atmosféry. Někdy se pro tyto emise používá termín uhlíková stopa jako zkratka, která docela pěkně ukazuje, jak každý z nás přispívá k tomu, jaké množství skleníkových plynů jde, nebo nejde do ovzduší.
Vojtěch Kotecký

„Například oblečení. Někdo musel s použitím fosilních paliv vyrobit bavlnu, tu potom převezl a zpracoval v nějaké továrně, pak toto zboží přivezl do obchodu a tak dále. Každá z těchto činností za sebou zanechala nějaké, často i malé množství oxidu uhličitého. Pokud je sečteme, dostaneme uhlíkovou stopu obyčejné košile.“

V České republice činí uhlíková stopa přibližně deset tun na obyvatele a rok. „To je celkem pokrok, protože ještě před 10 lety to bylo 12 tun. Takže česká ekonomika i společnost svou uhlíkovou stopu postupně zmenšuje, nicméně pořád je to 10 tun, což je jedno z nejvyšších čísel minimálně v Evropě,“ upozornil Kotecký.

Neměli bychom o sobě vyprávět pohádku, že jsme mistři v třídění odpadu. Ve skutečnosti se dnes míra recyklace komunálního odpadu blíží asi 40 %, zatímco v Německu je kolem 65 % a ve Vlámsku v Belgii je nad 70 %. Udělali jsme ale velký pokrok, protože v roce 2001 jsme byli na 7 %.
Vojtěch Kotecký

Třídění odpadu byl jeden z prvních kroků, který česká společnost udělala. „Předtím jsme v 90. letech vyčistili velké továrny od nejhoršího smogu... Sice jsme docela úspěšně rozjeli třídění odpadu, ale bohužel jsem ho nedotáhli do německé nebo rakouské úrovně.“

Čtěte takéNejíst maso a nelétat? Zjistěte, jak můžete omezit svou uhlíkovou stopu

Je ale třeba přemýšlet, jaké další kroky učinit, dodal expert. „Tedy vylepšit třídění odpadů, ale také koukat po jiných opatřeních, která mohou domácnosti dělat, například používání veřejné dopravy nebo změnit, jaké nakupujeme jídlo.“

Nejšpinavější česká uhelná elektrárna v Počeradech vyrobí ročně asi 5,5 milionů tun oxidu uhličitého. To je skoro stejně jako polovina všech českých osobních aut. Kdyby se polovina země rozhodla, že přestane používat osobní auto, mělo by to stejný dopad, jako když ČEZ vypne jednu z našich asi 17 uhelných elektráren. Můžeme udělat obojí, ale v případě uhelných elektráren je třeba, aby intervenoval stát a legislativou nastavil, jak smíme elektřinu vyrábět a tak dále.
Vojtěch Kotecký

„Každá drobnost trochu přispěje... ale zároveň bychom měli pamatovat na to, že některé věci mají větší dopad. Například vytápění domu, spotřeba elektřiny nebo to, jestli jezdíme veřejnou dopravou, nebo autem má daleko větší dopad než mnoho opatření, která jsou sympatická a přínosná, ale spíše symbolická,“ konstatoval Kotecký.

Učit se z chyb

„Řada lidí si myslí, že vystrašíme společnost k tomu, aby se začala chovat jinak. Ale jak vědci, tak ekologické organizace v posledních letech stále více upozorňují, že toto není cesta. Nejen proto, že strašení skutečně nefunguje, ale také proto, že lidé už katastrofické scénáře mnohokrát slyšeli,“ vysvětlil environmentalista.

Podle něj lidé potřebují ukázat cestu ven. „Potřebují ukázat, jak to tedy vyřešit, a to ne abstraktními teoriemi nebo čísly, ale konkrétní ukázkou praktického řešení, které můžeme každý udělat nebo ho může udělat stát, což společně může vést k tomu, že naši uhlíkovou stopu snížíme.“

Samozřejmě, že nemáme dostatek času a chyby dělat budeme, tomu se prostě nevyhneme. Ale potřebujeme se z chyb učit a naučit se lépe se z nich učit... Potřebujeme předcházet přibývání skleníkových plynů v atmosféře a rozdíl mezi tím, jestli za 20, 30 let budeme ještě vyrábět víc než z poloviny elektřinu v uhelných elektrárnách jako dnes, nebo jestli je nahradíme čistšími zdroji energie, je obrovský.
Vojtěch Kotecký 

„Když se podíváte, jak vystupují ekologické organizace v posledních letech, vidíte přesun právě od vysvětlování problémů klimatu k praktickým radám, jak tento problém můžeme vyřešit.“

Jsme na špičce v třídění, ne vše se ale zrecykluje. Pomohly by zálohy na PET lahve, míní ekolog

• Upravit
• Smazat

Za plastové lahve by mohli lidé platit zálohu, aby se podpořila recyklace. S návrhem přišly Karlovarské minerální vody a společně s VŠCHT a Institutem Cirkulární Ekonomiky chtějí hledat možnosti, jak sběr lahví zlepšit. Podle nich by to mělo být součástí nově vznikající odpadové legislativy, ta ale s plošným zavedením záloh nepočítá.

Důležitou součástí praktického řešení je inspirace. „To, že vidím, že mi to neříká nějaký inženýr, ale že to udělal můj soused, že druhý soused si na střechu namontoval solární panel a vyrábí si vlastní elektřinu a že třetí soused jezdí do práce na kole a podobně.“

„Tyto praktické ukázky z našeho každodenního okolí jsou možná nejdůležitějším posunem, který může přispět ke snižování ekologické stopy každého z nás, protože se navzájem všichni začneme napodobovat,“ předpověděl Vojtěch Kotecký.

Jak významnou roli v boji proti klimatické změně hraje jednotlivec? Proč záleží na tom, jaké potraviny nakupujeme a jak jsou pěstovány? A měli bychom přestat jíst maso? Poslechněte si celé Leonardo Plus s Vojtěchem Koteckým!