Jsme jedna z nejšpinavějších zemí, je nejvyšší čas panikařit, tvrdí organizátor stávky za klima

14. březen 2019

V pátek 15. března se čeští studenti poprvé připojí ke globální stávce za ochranu klimatu (Fridays for Future). Cílem je přimět vlády v různých zemích, aby důsledněji omezovaly emise vypouštěné do ovzduší. Mají mladí lidé pravdu, když tvrdí, že je čas panikařit?

Petr Holub: Česko tvrdě zasáhla změna klimatu. Musíme se smířit, říká ministr

Ministr životního prostředí Richard Brabec

Město Basilej vyhlásilo minulou středu nouzový stav klimatu. Tento neobvyklý krok předtím podnikly například Londýn a Vancouver jako reakci na globální oteplování.

„Je nejvyšší čas panikařit a určitě to není zbytečné, jinak bych to nedělal,“ říká organizátor tuzemských protestů Petr Doubravský, podle kterého je Česká republika jedna z „nejšpinavějších“ zemí a v přepočtu na hlavu vypouštíme více emisí než jiné země.

Totéž stojí i v prohlášení více než stovky českých vědců a akademiků, kteří studentskou stávku podpořili a mimo jiné vyzývají k útlumu těžby a spalování uhlí.

Problém se podle Doubravského týká celé Evropy, byť připouští, že ve světě jsou i větší znečišťovatelé. „Ale my žijeme v České republice a já jsem jako občan zodpovědný za to, co se děje v mojí zemi. Byl bych rád, kdyby se stávky konaly i v Číně – naše hnutí se snaží o globální tlak,“ upozorňuje s tím, že v pátek se bude stávkovat i mimo Evropu.

V zahraničí jsou výsledky vidět. V Belgii se z toho díky stávkám stalo téma číslo 1. Většina veřejnosti si uvědomila, že nějaké rozdělení samosprávných oblastí je irelevantní ve chvíli, kdy hrozí, že Belgie nebude existovat vůbec.
Petr Doubravský

Do konce století roztaje nejméně třetina himálajských ledovců. Ohrozí to vodu pro dvě miliardy lidí

Šerpa v Himaláji (ilustrační snímek).

Následkem klimatických změn roztaje do konce tohoto století celá jedna třetina himálajských ledovců, což ohrozí vodní zdroje pro skoro dvě miliardy lidí.

Doubravský upozorňuje i na to, že klimatické změny mají negativní vliv na ekonomiku, například pokud jde o dopady sucha, které zažívá i Česko. „Čím dřív začneme transformaci na ekonomiku bez uhlíku – tedy i bez aut poháněných fosilními palivy – tím to pro nás bude lepší a ve výsledku levnější,“ zdůrazňuje.

„Postupy, jak snížit emise skleníkových plynů na nulu, tady víceméně jsou. Problém je, že využíváme technologii z 19. století. Musíme se smířit s tím, že století páry dávno skončilo, a začít využívat to, co vymyslely předchozí generace,“ dodává.

Problém je v Asii

Podle publicisty Ondřeje Neffa ovšem potřebné technologie ani dostatečné alternativní zdroje energie neexistují a nejdříve je třeba dosáhnout pokroku ve výrobě a skladování energie: „Toho ovšem nedosáhneme stávkami, ale umem vědců a techniků. Pokud je to vůbec technicky možné.“

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu loni na podzim varoval, že lidstvo má posledních 12 let na to, aby významně snížilo emise, jinak mu hrozí katastrofální důsledky. „To jsou politická rozhodnutí činěná bez sebemenší odpovědnosti za reálný vývoj ekonomiky, reaguje novinář.

Naše společnost, která žije tímto ekologickým hnutím, produkuje 10 % skleníkových plynů. 90 % je jinde a my na to nemáme vůbec žádný vliv.
Ondřej Neff

Neff uvádí příklad Německa, které ukončilo provoz svých jaderných elektráren a rozhodlo se uzavřít i ty uhelné, přičemž podporuje přechod k elektromobilitě. „Já tvrdím, že toto je akt šílenství, který bude mít zdrcující ekonomické důsledky. Už dnes jde německé hospodářství dolů,“ doplňuje.

Čína sází na obnovitelné zdroje. Špinavý uhelný průmysl přesouvá do Afriky

Home - Uhelná elektrárna, Shanxi provincie, Čínská lidová republika

Čína v současnosti mění své zdroje energie ve snaze zvrátit desítky let trvající znečišťování životního prostředí. Jenže příklon k obnovitelným zdrojům má jeden háček: Co bude s pracovními místy a odvětvími, které v novém systému nemají budoucnost?

Zároveň upozorňuje na fakt, že hlavní znečišťovatelé ovzduší jsou v Asii, především pak jde o Čínu, a je prý směšné se domnívat, že by následovala příklad ekologicky se chovající Evropy.

„Představa, že se zbavíme uhlíkových emisí a Afrika, Asie a Jižní Amerika okouzleně řeknou: ‚Óó, ti jsou svatí, my půjdeme touto cestou,‘ to je naprosto komická představa,“ glosuje.

autoři: Veronika Sedláčková , ert

Související