Sto let Panevropy aneb Sjednocení Evropy jako obrana před Ruskem
Čtenáře asi nepřekvapí, že první ucelená představa, jak má vypadat sjednocená Evropa, vzešlá v roce 1922 z pera poběžovického rodáka Richarda Coudenhove-Kalergi v sobě obsahovala nepodkročitelnou podmínku: Má-li sjednocující se Evropa dosáhnout trvalého míru a způsobu řešit vzájemné konflikty cestou dohody, pak musí jít o společenství svobodných a demokratických národů.
Posluchače možná ale překvapí, že náš krajan z Poběžovic nepovažoval Rusko za součást Evropy. Naopak usoudil, že právě sjednocení Evropy představuje jedinou schůdnou cestu, jak se barbarskému, kulturně zaostalému a imperiálně neustále chtivému Rusku ubránit a odradit je od jeho mocenských a teritoriálních choutek.
Čtěte také
Zdůraznil, že jeho nechuť k Rusku není motivována skutečností, že v zemi moc v rukou právě drží bolševický režim, ale poznáním, že ať v Rusku vládne jakýkoli režim, ať se tváří sebeušlechtileji a mírotvorně, vždy půjde o zaostalé samoděržaví, nebezpečné sobě i svému okolí.
Věcně uvažující kritici jako třeba tajemník Pražské obchodní a živnostenské komory Rudolf Hotowetz upozornili Kalergiho, že věc zjednodušuje a nedomýšlí stávající závislost Evropy na dodávkách ruských surovin. Nicméně berouce závislost v potaz, přesto ji považují za riziko, jemuž, a v tom dávají Kalergimu za pravdu, lze čelit jen jednotným postojem celé Evropy.
Čtěte také
Kritici z tábora národovců, jako byli čeští národní demokraté, považovali koncept Panevropy za neuskutečnitelnou utopii. Kalergi jim na to odpověděl, že dějinami protéká řada utopií, které se nakonec staly skutkem. V roce 1913 by si sotva kdo pomyslel, že za krátký čas světlo světa spatří sjednocené Polsko a zrodí se Československá republika. Vida: neuskutečnitelné se stalo skutkem!
Panevropě to sice trvalo o pár let déle, ale nakonec i sám Coudenhove-Kalergi měl to štěstí a stal se svědkem Evropy usilovně hledající cestu k sobě navzájem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
