Státní aparát prosákl progresivismem. Motoristé teď jen realizují svůj program, tvrdí poradce Weigl
Do týmu ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) nastupuje jako poradce ekonom Jiří Weigl, který dlouhodobě působil poblíž nejvyšších pater české politiky. Podle něj je Macinkova pozice specifická tím, že se musí rychle zorientovat v prostředí vrcholné diplomacie i státní správy „Každý nově příchozí potřebuje být obklopen lidmi, které zná, na které se může spolehnout, kterým může věřit a kteří mu mají v čem poradit,“ přibližuje svou roli Weigl v Osobnosti Plus.
Vstup nového ministra Macinky do vrcholné politiky podle ekonoma a ředitele Institutu Václava Klause nepředstavuje skok do neznáma, ale spíš přirozené pokračování jeho dosavadního působení. Zároveň ale upozorňuje, že i zkušený člověk v nové roli potřebuje silné a důvěryhodné zázemí.
Čtěte také
„Ministr Macinka je nový politik, který vstoupil do vrcholné ústavní úrovně až po volbách. Na druhou stranu je to člověk, který se dlouhá léta kolem vysoké politiky pohyboval, především v mediální oblasti, takže zkušenosti má,“ hodnotí bývalý hradní kancléř.
Ve své nové roli poradce nyní čerpá ze zkušeností z momentů české politiky po roce 1989. Kritiku, že ministr provádí výrazné personální a systémové změny, odmítá jako přehnanou. Podle něj je naopak zřejmé, že se v některých oblastech skutečně něco mění – a právě to vyvolává odpor části veřejnosti.
„Probíhají demonstrace proti Motoristům, proti změnám v životním prostředí. Ti, kteří byli napojeni na to, jak to fungovalo v minulosti, se najednou cítí nespokojeni. Aktivisté, neziskovky, celý obří byznys spojený se zelenou politikou – ten je najednou něčím dotčen,“ vyzdvihuje Weigl a pokračuje:
Čtěte také
„Myslím, že státní aparát nasákl progresivismem, který je tlačen prostě zvnějšku a zevnitř, ze všech stran. Někteří ministři dělají změny razantnější a někteří méně razantní. Myslím, že je to jenom přirozené. Motoristé se snaží svůj program realizovat co možná nejrychleji.“
Každý ministr si podle něj přináší vlastní představu o fungování úřadu a tomu odpovídají i organizační kroky. „Nemám pocit, že tam došlo k strašlivým masakrům nebo že by se to projevilo na kvalitě,“ myslí si Weigl.
SMS kauza
Kauzu SMS komunikace, kterou zveřejnil prezident, mezi jeho poradcem Petrem Kolářem a Macinkou, v níž ministr prezidenta varuje před „extrémním případem kohabitace“, považuje Weigl za uměle nafouknutou. Obsah soukromé komunikace mezi politiky a dalšími aktéry podle něj nepředstavuje podstatný problém.
Čtěte také
„Absolutně netuším a vůbec mě nezajímá, který ministr v dobách, kdy já jsem se pohyboval na těchto úrovních, co a jakým jazykem píše v soukromé komunikaci s lobbistou. To je přece úplně irelevantní,“ vysvětluje Weigl.
Celou aféru označuje za účelovou: „Tohle je kauza vycucaná z prstu, která posloužila jen k vyhrocení politické situace.“
Připouští sice, že úroveň politické kultury se v čase proměňuje, změnu však nevnímá jako nový jev. „Samozřejmě se posouvá negativně, ale vzpomeňte na doby, kdy volby skončily sto na sto a politické strany nebyly schopny ustavit orgány sněmovny. Co se tehdy odehrávalo, jaká jednání probíhala na všech úrovních,“ připomíná.
Čtěte také
Podobně hodnotí i některé prezidentské volby: „To, jak se to odehrávalo tenkrát, byla hrůza.“
Za nejproblematičtější považuje jiné praktiky než samotný jazyk politiků. Kritizuje především zveřejňování kompromitujících materiálů s cílem zasáhnout do politického boje.
„Ty metody různých ‚atentátů‘, kompromitujících materiálů, které jsou připraveny a pak se vypouštějí podle potřeby, třeba v pátek večer — to je něco tak zavrženíhodného, že proti tomu jsou ostřejší slova v soukromé komunikaci úplně marginální,“ dodává.
Přístup k Trumpovi
Weigl v Osobnosti Plus kritizuje nekonzistentní přístup české politické a mediální scény k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. „U nás velká část politiků a médií Trumpa nesnáší, považuje ho za šílence nebo uzurpátora. Cokoliv udělá, je vnímáno téměř hystericky. Podat si s ním ruku je skvrna v životopise,“ popisuje.
Čtěte také
O to větší paradox podle něj je, jak rychle se ujímají některé jeho návrhy. „Najednou číslo, které někde vytáhl z rukávu – čtyři nebo pět procent HDP na obranu – se stane téměř svatým písmem a všichni o tom mluví,“ poznamenává.
Debatu o obranných výdajích proto kritizuje jako příliš schematickou. „Tohle uvažování o procentech HDP jako o nějakém svatém grálu je problematické. Trump hází čísla a víme, jak to u něj funguje,“ dodává.
Nechá si poradit Petr Macinka, který plánuje pálit mosty způsobem, jenž vejde do učebnic politologie? A existuje šance na příměří mezi Hradem a Strakovou akademií ještě před letním summitem NATO? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
