Heřmánek: Přáním Václava Havla bylo, aby ho vězení nezměnilo. V Dopisech Olze je ale změna evidentní

Do Ameriky se Heřmánek nejdříve dostal v rámci výměnného pobytu při studiu. Zelenou kartu ale získal v loterii, do které se přihlásil jen tak ze zvědavosti a z legrace. Vyhrál ji a od té doby mezi kontinenty pravidelně pendluje.

Čtěte také

Startuje podcast Přes Atlantik. O americké politice a každodenním životě v USA

„Byl to životní moment, kdy jsem vyskočil štěstím, ale při dopadu na mě najednou dopadly myšlenky co dál a jak s tím naložím,“ vzpomíná. „Přišel čas životní volby, ale já jsem dobrodruh, baví mě zkoušet nové věci a nerad žiju v představě, že bych si v životě něco vyčítal. Takže jsem do toho skočil.“

Od té doby v USA vnímá změnu společenských nálad spojenou s politickou situací, prezidentskými volbami a novým starostou. Změnil se také jeho osobní pohled, protože město najednou více vnímá z pohledu místních a také skrze perspektivu svých známých.

„New York je stále místo, kam si člověk může přijet vyzkoušet žít svůj sen. Ale zároveň ho teď vnímám očima člověka, který je v generaci, kdy lidé zakládají rodiny. A New York nepůsobí úplně přátelsky pro rodinu,“ zamýšlí se herec.

Čtěte také

Herec Jan Cina: V Americe jsem zpíval gospely. Bylo to fascinující, s místními tetkami jsem už jako rodina

„Vnímám, že spousta lidí, kteří se chtějí v životě někam posunout, si projdou tímto velkým chaosem a pak se stěhují za město a tam se snaží zakořenit a žít rodinný život.“

On sám má ale zatím s New Yorkem plány. „Chtěl bych tam vytvořit projekty, které prezentují moji poetiku toho, co vidím na divadle anebo ve filmu. Může to být cokoliv, co mě inspiruje. Rád se tam vídám s lidmi z celého světa, protože to je jedinečné místo pro tento druh seberealizace,“ přibližuje svůj sen.

Herci v Americe

Pro umělce je podle něj New York skvělým místem pro rozvoj i kariéru. Málokterý herec se tam sice uživí jen svým talentem, každému ale město poskytne bezbřehou inspiraci, nové přístupy a podněty z odlišných kultur.

Čtěte také

Eda z Mostu je trochu prokletí. Kdyby ale nebyl, můj život je o mnoho barev chudší, říká herec Isteník

„V Americe to nefunguje jako u nás, že je repertoárové divadlo, kam chodí všichni každý den hrát a do toho se honí za jinými závazky,“ srovnává Heřmánek a o amerických hercích říká: „I ti, kteří jsou vysoko a je na ně vidět, podnikají v jiném odvětví, když netočí. Třeba produkují nebo učí.“

Výhodou takového přístupu je podle něj liberálnější přístup k divadlu a větší pluralita možných uměleckých cest. Výrazným prvkem amerických hereckých škol je i větší individuálnost – v rámci ročníku se netvoří divadelní soubor, ale každý dostává zpětnou vazbu sám za sebe, a proto se musí umět lépe prezentovat.

Dopisy Olze

Heřmánek teď mezi Prahou a New Yorkem připravuje divadelní adaptaci Dopisů Olze. Premiéru plánuje na konec letošního roku. 

Čtěte také

Příběh knihy, která pomohla Havlovi na Hrad. Startuje nová série Pavla Kosatíka

„Je to sice provázané s naším Divadlem bez Zábradlí, ale vzniká to zvlášť. Je to eberealizace moje a mé kamarádky, která je autorkou textu inscenace. Původem je z Íránu a teď se věnuje Havlovi a jeho myšlenkám. Já jsem to zastínil produkčně,“ popisuje Heřmánek s tím, že podrobnosti si ještě vyjasňují.

Na Dopisech Olze je podle něj zajímavá dramatická linka ležící ve vnitřní proměně disidenta, který nastoupí do vězení a pracovního tábory, kde se snaží nenechat se zlomit režimem.

„Má velké přání. Nechce, aby ho to změnilo. Ale podle mě ho to ovlivnilo. Je evidentní, že ke změně došlo – od potřeby řídit domácnost, Hrádeček a všechny okolo po zodpovědnost, duchovnost – a to vnímám jako prazáklad dramatična v dopisech. Ale jak to zachytit, jak to uděláme, to ještě nevím,“ dodává Karel Heřmánek mladší.

Co ho New York naučil? Jaké jsou možnosti a povinnosti zelené karty? A může se cizinec prosadit v Americe a zazářit na Broadway? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.