Svoboda: Cesta Kushnera a Witkoffa? Rituální dýchánky, USA, Ukrajina i Rusko to na sebe jen hrají

9. září 2026

Ukrajinští novináři vyčetli americkým vyjednavačům amerického prezidenta Steveu Witkoffovi a Jaredu Kushnerovi, že jednají s válečným zločincem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že naslouchají jeho lžím. „V uplynulých letech jsme byli svědky bezpočtu podobných rituálních dýchánků a manifestací dobré vůle. Všechny tři strany – Amerika, Ukrajina a zejména Rusko – to na sebe samozřejmě jen hrají,“ hodnotí v Osobnosti Plus historik a ukrajinista David Svoboda.

Rusko na tom prý není úplně nejlépe – Ukrajina mu vydatně zatápí a na zemi se podepisuje trvalý efekt sankcí, připomíná Svoboda. Varuje ovšem před přehnaným optimismem: „Zároveň to ale není žádná pohroma, v tom musíme být opatrní.“

Čtěte také

Návštěva Witkoffa a Kushnera v Moskvě se podle historika Putinovi hodila z jasného důvodu. „Umožnila Rusku navázat na jeho dlouhodobou taktiku. Putin jednoduše natahuje čas, hraje na zdrženou a udržuje si Donalda Trumpa v bezpečné distanci,“ vysvětluje.

Podobnými gesty podle něj ruský prezident znemožňuje Trumpovým kritikům na americké půdě útočit na to, že je vůči Rusku příliš měkký. Úsměvy, které vyjednavači předváděli v Moskvě, si Svoboda vykládá jako odraz politických bodů, které Kreml momentálně Trumpovi poskytuje.

„Kdybych měl spekulovat, řekl bych, že úsměvy hrály na tváři někoho, kdo je těsně spojen s americkou administrativou a kdo jí přináší vítané politické body. Tyto body Kreml Trumpovi momentálně poskytuje skrze svou zdánlivou zdrženlivost a projevy dobré vůle,“ míní.

Čtěte také

Trumpovi se podle něj nehodí, aby Kreml před blížícími se volbami v polovině prezidentského období situaci jakkoliv eskaloval.

To ale podle historika neplatí univerzálně. „Nevylučuji, že to Putin nakonec udělá – na evropské půdě už ostatně eskaluje teď. A to je druhá větev Putinova počínání. Skutečně tu válku stupňuje,“ upozorňuje Svoboda. 

Nabízela by se otázka, zda by pro Trumpa nebylo před listopadovými volbami nejjednodušší z celé věci prostě vycouvat. Svoboda takovou variantu odmítá: „To by byla zjevná – stručně řečeno – kapitulace.“

Trump by tím podle něj ztratil kredit u všech, kteří uvěřili jeho ostré rétorice namířené proti Joeu Bidenovi – muži, kterého Trump opakovaně obviňoval, že válku nezvládl a mohl ji dávno ukončit, zatímco on sám tvrdil, že by na jeho místě dokázal konflikt ukončit okamžitě.

Ukrajinští uprchlíci v zahraničí

Jazyk, kterým se ukrajinští uprchlíci v zahraničí dorozumívají, je pro Svobodu důležitým ukazatelem jejich vztahu k vlastní zemi.

Čtěte také

Pokud slyší ruštinu, cítí se podle svých slov velmi špatně a bývá rozezlen. „Nic proti ruštině – chápu, že v určitých národech historie vypěstovala kulturně a identitárně přechodový segment, který se některými rysy stále ztotožňuje s původním impériem,“ vysvětluje historik a doplňuje: 

„Pokud tito lidé opustili svou vlast v době, kdy je nejvíce potřebovala, měli by přece jen v základních otázkách pohlédnout pravdě do očí.“

Podle Svobody by se i lidé pomáhající své zemi na dálku měli angažovat na kulturní frontě, kde se podle něj počítá každý postoj.

Ruština v ústech uprchlíků v něm samotném vyvolává nejistotu. „Mám pak sklon v nich vidět spíše lidi loajální k ruskému světu než k Ukrajině. S tím mám velký problém,“ podotýká.

Přiznává, že jde o odhad, který nemusí nic vypovídat – ruskojazyční Ukrajinci podle něj běžně bojují na frontě a dokonce většina příslušníků známého pluku Azov je ruskojazyčná. „Je ale obrovský rozdíl, když člověk mluví rusky přímo v poli, kde zřejmě na studium ukrajinské mluvnice nezbývá čas,“ míní historik.

Čtěte také

Otázku, zda se velká část uprchlíků do své vlasti už nikdy nevrátí, podle Svobody intenzivně řeší i ukrajinské politické vedení. Je vůbec možné mluvit o vítězství, pokud země přijde o miliony lidí a o celou generaci? Podle historika ano, ale s jednou podmínkou: 

„A tou je – ať se nám to líbí, nebo ne – naprostá porážka Ruska, respektive jeho znehybnění,“ zdůrazňuje. Musí jít o takový úder, který Rusko donutí zabývat se po celá příští desetiletí výhradně samo sebou.

„Pokud bude Rusko stále při síle a pokud se vzpamatuje z momentálního vyčerpání na ukrajinském bojišti, zůstane trvalým ohrožujícím faktorem nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu,“ dodává.

Jakou důvěru mají v pátém roce války Ukrajinci v americké politické vedení? A co dělá vleklý konflikt s ukrajinským nacionalismem? Poslechněte si v rozhovoru výše.

autoři: Barbora Tachecí , ntu

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.