Stále se opíráme o komunistické kádry. Ačkoliv víme, proč šli do KSČ, říká Trka z Univerzity Karlovy

22. listopad 2025

Univerzita je velmi pomalu se pohybující velká loď, která se obtížně řídí. Těm českým navíc chybí soukromé peníze a věrní dárci, tvrdí Jan Trka, vedoucí laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. I proto podle něj univerzity pomalu reagují na požadavky společnosti. „Změna se projeví po sedmi letech od okamžiku, kdy jste si ji vymysleli a naplánovali,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

„Nyní zavádíme na fakultě změny, o kterých jsme se rozhodovali před mnoha lety,“ popisuje Trka s tím, že se jeho fakulta pokusila o modernější výuku medicíny.

Čtěte také

„Udělali jsme kus práce, ale systém akreditací, který je pomalý a těžkopádný, změny komplikuje. Spousta řešení, která se nabízejí, vypadá jednoduše, a pak přijde střet s realitou.“

Další překážkou v rychlejším rozvoji je podle něj neefektivní samospráva univerzit, jež se snaží o vyvážení různorodých potřeb, požadavků a i rozpočtů jednotlivých fakult. V akademických senátech navíc dochází k názorovým střetům mezi studenty a pedagogy s odlišnými představami o podobě výuky a akademického prostředí.

Chybí podpora absolventů

V neposlední řadě vysokým školám chybí finance, ačkoliv premiérem a ministrem školství jsou stále někdejší rektoři. „Českým univerzitám hodně chybí soukromí dárci. Vychovali jsme spoustu velmi úspěšných lidí, ale neumíme je přimět, aby univerzitu podpořili, jak je běžné,“ domnívá se Trka.

Čtěte také

„Můj slovutný kolega profesor Jan Konvalinka často mluví o tom, že by univerzity měly být více spravovány správními radami, které by měly převzít odpovědnost za řízení vysokých škol a shánění peněz do jejich rozpočtů.“

Největším problémem v tomto případě by ale byla malá česká akademická obec a pověst, kterou mají vysoké školy v politické reprezentaci.

Negativnímu hodnocení ale čelí i některé vysoké školy a jejich čelná představitelé.

„Za poslední rok na Univerzitě Karlově pocitově převládly problémy, které vyšly na povrch. Mrzí mě, že se debata okolo univerzity scvrkla na otázku velkých staveb a problémů katolické teologické fakulty, ale PR se univerzitě nedařilo,“ kritizuje Trka a pokračuje:

Čtěte také

„Škola má spoustu problémů, které nejsou vyřešené vůbec. Třeba kvalita výuky, kvalita doktorského studia. Ale celá předvolební kampaň na nového rektora se nesla v duchu: co bude s kampusem Albertov?“

Ani zvolení Jiřího Zimy v něm nevyvolává nadšení. „Jsem smutný z toho, že si univerzita nezvolí lepšího kandidáta, než je pán v důchodovém věku s komunistickou minulostí,“ říká s tím, že podle něj Univerzitě Karlově chybí zejména ambice.

Světlejší stránky vlády

Kromě situace na vysokých školách se ale Trka veřejně, na svých sociálních sítích, často vyjadřuje také k aktuální politické situaci.

„Málokdo je nadšen ze současné politické situace, rýsující se vlády a parlamentní většiny s lidmi, se kterými byste si pravděpodobně nechtěli ani podat ruku,“ tvrdí Trka. „Na druhou stranu rýsující se ministři zdravotnictví a školství určitě budou patřit ke světlejším stránkám této vlády.“

Čtěte také

Naopak nejvíce se bojí odklonu od prozápadního směřování mezinárodní politiky a názorovému příklonu k populistickému proudu, podobně jako v Maďarsku nebo na Slovensku.

„Je neuvěřitelné, že se ve veřejných rolích i 36 let po sametové revoluci pořád opíráme o lidi, kteří byli nomenklaturními kádry komunistické strany,“ poukazuje Trka.

„Nekritizuji ty, kteří tam byli, pracují, ale nevstupují do politiky. Přece si pamatujeme, jaký typ lidí vstupoval v 80. letech do komunistické strany a proč. To nebyli nadšení komunisté, kteří by se pak zklamali, jsou to lidi, kteří budou spolupracovat s každým režimem, který takto nastaví ta pravidla.“

Je výuka na českých univerzitách srovnatelná se zahraničím? Co je fenomén vyšších dosažených známek? A jaká je aktuální úspěšnost léčby akutní dětské leukémie? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , esta

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.