Expertka: Inkluze vytváří soudržnou společnost. Poslat děti do speciálních škol by stálo miliardy

Poukazuje na to, že dětí se znevýhodněním, ale naopak i s nadáním nebo s jiným mateřským jazykem je v Česku 160 tisíc. Zhruba 130 tisíc z nich se může vzdělávat i v takzvaných speciálních školách, pokud si je rodiče zvolí, ale téměř 80 procent z nich je v těch běžných.

Čtěte také

Spor o vzdělávání handicapovaných dětí. Proč je inkluze stále tak výbušné téma?

„Velké přesuny dětí do speciálních škol nepřipadají v úvahu, protože ani nemáme školy, do kterých bychom je dali,“ upozorňuje ředitelka.

To, že se z inkluze stalo téměř toxické slovo, si vysvětluje negativní kampaní před deseti lety, která tvrdila, že děti byly násilně přesunuty ze speciálních do běžných škol a legislativa v podstatě jen zajistila finance na pedagogy, jejich asistenty a pomůcky.

Felcmanová odmítá tvrzení experta Motoristů na školství Matěje Gregora, podle něhož se kvůli inkluzi málo věnujeme dětem na opačném konci výkonového spektra: „To se zkoumá už od 70. let a metaanalýzy, které zahrnují stovky dílčích studií, neukazují, že by inkluze zhoršovala výsledky žáků bez speciálních potřeb.“

„Je důležité šířit osvětu, že inkluze nezhoršuje akademické výsledky většinové populace žáků, ale zlepšuje jejich socio-emoční dovednosti, zejména empatii, schopnost spolupráce a řešení konfliktů. To všechno je důležité pro jejich budoucí profesní uplatnění,“ zdůrazňuje.

Inkluzivní společnost

Některé výzkumy naznačují pokles čtenářských dovedností, to ale Felcmanová dává do souvislosti spíše se změnou způsobu trávení volného času. „Tu zkušenost nezískáte během 45 minut ve třídě, kdy přečtete dvě věty, až na vás přijde řada. A žáci, kteří potřebují klid, si na čtení nasadí tlumící sluchátka, to není žádný problém,“ uvádí.

Poukazuje také na to, že ve výuce mnohdy ruší naopak nadané děti, které nejsou dostatečně stimulované a motivované, takže se nudí: „Nadání je často identifikováno jako vedlejší produkt diagnostiky obtíží v chování. Takže diferencovaná výuka prospívá všem, protože každé dítě má jedinečné vzdělávací potřeby, stejně unikátní jako otisk prstu.

Čtěte také

Plaga: Hrajeme si na inkluzivní vzdělávání, musíme se na ni podívat férově. Ale myšlenka je správná

Felcmanová podobně jako pravděpodobný staronový ministr školství Robert Plaga (za ANO) rozporuje také častý argument odpůrců, že je inkluze drahá. „Data jednoznačně ukazují, že náklady na žáka ve speciálním školství jsou třikrát vyšší než v inkluzivním vzdělávání. Nic by se neušetřilo, naopak by výdaje radikálně vzrostly,“ tvrdí.

Jen náklady na provoz škol odhaduje na 10 miliard korun ročně. Školy by ovšem bylo třeba postavit, a to alespoň na dvojnásobek těch stávajících speciálních, což by si vyžádalo nižší stovky miliard.

Cílem inkluze je prý soudržná společnost, zatímco vyčleňování kohokoli na okraj vede k pravému opaku. „Dále je to princip rovného přístupu. Ty děti nemohou za to, že se narodily se znevýhodněním. Každému se věnujeme podle jeho individuálních potřeb, někdo potřebuje pomoc větší, jiný menší,“ shrnuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.