Jak poznat nadané dítě? Často na něj upozorní rodič nebo učitel, většina dětí ale takové štěstí nemá

Intelektovým nadáním dětí se zabývá psycholožka Šárka Portešová, ředitelka Národního centra podpory nadání Invenio. „Používáme standardizované testy inteligence k měření verbálních, logicko-matematických, vizuálně-prostorových schopností, paměti a pozornosti, abychom popsali jedinečný profil dítěte a odhalili jeho nadprůměrné schopnosti v určité oblasti,“ přibližuje.

Hlavním problémem je podle ní to, že v českých školách zůstává mnoho nadaných dětí nerozpoznaných. Společně s Českou školní inspekcí a Masarykovou univerzitou tak v centru Invenio vyvinuli videohru, která funguje jako screeningový test.

„Děti hrají hru a my v ní měříme jejich jednotlivé schopnosti. Můžeme pak identifikovat děti, které mají nadprůměrný potenciál,“ vysvětluje.

Čtěte také

Až na oběžnou dráhu. Středoškoláci umí dotáhnout věci do konce, ukážou je na festivalu UŠI FEST

Na organizaci se většinou obracejí rodiče, jejichž děti se ve škole trápí, nedostávají adekvátní úkoly, nudí se a časem se u nich může projevit i pocit odlišnosti, nebo socioemoční problémy.

„Některé děti i začínají zlobit. Setkáváme se s nadanými dětmi, které se sice do školy těší, ale narazí na systém, který jim neodpovídá a nereaguje na jejich rozvinuté schopnosti,“ popisuje Portešová.

S nadáním se také mohou pojit i problémy neurodivergentního charakteru. Na jedné straně děti mají nadání a na druhé straně handicap – poruchu učení, chování, nebo třeba autistického spektra.

„Děti maskují svůj potenciál vlivem svého deficitu. Často jsou tedy vnímané jako problémové, zejména na prvním stupni základních škol,“ vysvětluje. Dvojvýjimečnost, stejně jako identifikace a podpora těchto dětí, je tedy nesmírně důležitá, ale téměř k ní nedochází.

Nadání neznamená jedničky

Dosavadní odhady počtu nadaných dětí v Česku byly výrazně podhodnocené, tvrdí výzkumníci z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI. „Když jsme s analýzou začínali, hlavním podnětem bylo, že toho o nadaných dětech v naší zemi víme strašně málo,“ připouští spoluautorka studie a ekonomka práce Alena Bičáková.

Čtěte také

Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu

V analýze se Bičáková spolu s další autorkou, ekonomkou vzdělání Miroslavou Federičovou, zaměřují na takzvané kvantitativní nadání, tedy výjimečné schopnosti v oblasti matematického a logického myšlení.

Školské výkazy podle nich vypovídají o dětech nadaných v těchto směrech jen velmi málo. Jejich studie, která se zaměřuje na žáky čtvrtých tříd a patnáctileté studenty, přitom ukazuje, že nadaných dětí je mnohem víc. Otevírá také nové možnosti, jak rozpoznat talenty.

„Systém identifikace nadaných dětí je u nás stále nedostatečný, protože je nesmírně selektivní. Často záleží výhradně na iniciativě rodiče nebo pedagoga, který nadání rozpozná a dítě pošle k odborníkovi. Většina dětí ale takové štěstí nemá,“ upozorňuje Bičáková. 

„Nadané dítě nemusí mít samé jedničky. Nadání se nemusí projevovat zjevně a někdy o něm neví samo dítě, ani jeho okolí,“ vysvětluje.

Znevýhodněné prostředím

Souvislost vidí Miroslava Federičová také v rodinném zázemí: „Porovnali jsme to s vícero zeměmi v Evropě a zjistili jsme, že souvislost mezi rodinným zázemím a výskytem kvantitativního nadání je v Česku největší,“ říká a objasňuje:

Čtěte také

Jak podchytit talent romských žáků? Uměním, artivismem, knihami, inspirativními příběhy a pomocí

„Žákům čtvrtých tříd a rodičům jsme dali dotazník, ve kterém jsme zjišťovali, zda mají rodiče vysokoškolské vzdělání, jaké věci mají doma, jaký mají počet knih v domácnosti. Primárně jsme ale pozorovali, kolik procent dětí je nadaných a přitom se slabším rodinným zázemím. Právě v tomto ohledu se ukázalo, že je u nás souvislost mezi nadáním a rodinným zázemím největší.“

Systém ale podle ní nedokáže podpořit nadané děti ze slabších rodin v tom, aby svůj talent rozvinuly. Je proto podle ní potřeba, aby školy uměly s nadanými dětmi pracovat a brát zřetel na skupiny žáků, které mohou být přehlížené – například děti ze znevýhodněných prostředí, nebo dívky, u kterých se nadání může projevovat jinak.

„Rozvoj nadání je důležitý nejen pro jedince, kterému může pomoci ke štěstí, nebo ve výběru povolání, ale také pro společnost,“ říká Federičová. 

„Je to hlavní hnací síla hospodářského růstu a je v zájmu celé společnosti talent hledat, rozvíjet a realizovat,“ dodává Bičáková.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.