Spor o Václava IV.: Byl opravdu tak neschopným panovníkem?

2. září 2020

Být synem proslulého a úspěšného císaře Karla IV., to není jen tak. V tak obtížné pozici se ocitl nejstarší syn tohoto panovníka Václav IV. a aby toho nebylo málo, byl od útlého dětství otcem protěžován a na panovnickou roli připravován. Možná až příliš usilovně…

Václav IV. se narodil roku 1361 v Norimberku, jeho otci Karlu IV. bylo v té době už 45 let. Byl prvním z jeho synů.

Logo

„Byl jeho vytouženým synem, ke kterému upnul veškeré ambice, které měl. Snažil se mu prošlapat cestu, ve dvou letech ho nechal korunovat a napnul veškeré síly, aby byl korunován, a to v pouhých 15 letech. Ale je třeba dodat, že právě touto snahou zřejmě způsobil Václavi IV. řadu budoucích potíží,“ konstatuje host pořadu, historička Eva Doležalová.

Líný alkoholik?

Výčet kritických výtek na Václava je rozsáhlý – od lenivosti přes alkoholismus, údajnou homosexualitu, neodpovědnost. Tak zní rovněž text Enea Silvia Piccolominiho, pozdějšího papeže Pia II.: „Zlenivělý a s přítomným stavem spokojený Václav nestaral se ani minulé napraviti, ani budoucímu předejíti. Václav byl totiž svému otci úplně nepodobný, oddaný rozkoším, vyhýbající se práci, daleko dbalejší vína než království svého.“

Logo

Ale oproti tomu pak anonymní autor Starých letopisů českých uvádí: „Za krále Václava země byla velmi upokojena a dodnes o tom pověst hlasná po vší zemi zvučí… Přestrojen k nepoznání chodíval pražskými ulicemi, vstupoval do krámů. Procházel tržišti, zajímal se o problémy všedního dne a na místě řešil nedostatky. U pekařky koupil bochník… a byl-li chléb hodný a spravedlivý, zaplatě jej odešel.“ Ovšem dlužno dodat, že takto kladně hodnotící text je ojedinělý.

Spor o pojetí dějin a tím také o roli Václava IV. pokračoval i v následujících staletích. Doba, ve které žil, byla složitá: počínaje papežským schizmatem, přes ekonomickou krizi a k prvotním snahám o reformy katolické církve. V době jeho vlády začíná působit také Jan Hus, který byl zprvu i u Václava IV. přijímán se sympatiemi. Ty se ale postupně mění s tím, jak Václav IV. sleduje své mocenské zájmy, a končí Husovým upálením.

Kritikové i zastánci

Zcela zásadním byl spor Václava IV. s tehdejším arcibiskupem Janem z Jenštejna, který byl dokonce několik let jeho kancléřem. Sled vzájemných nevraživostí, mohli bychom říci i větších či menších naschválů, mezi oběma muži postupně gradoval až k výhrůžkám a žalobám. Důsledkem tohoto sporu bylo i zabití Jana z Pomuka, dnes proslulého světce Jana Nepomuckého.

Logo

Přesto mezi zastánce Václava IV. patří řada historiků, v čele s Františkem Palackým, kteří jako vrchol českých dějin hodnotí období husitství. Kritikové jsou pak ti, kteří naopak vrchol českých dějin vidí v době Karla IV. a tímto úhlem pohledu pak hodnotí i osobnost Václava IV.

„Václav IV. v historické tradici reprezentoval české národní dějiny a při velkém porovnání se světovou politikou bohužel musíme konstatovat, že neuspěl. S těžkým srdcem musím připustit, že byl neschopným vládcem, ale je třeba jako pozitivum vyzdvihnout jeho podporu umění a kultury, které zdědil po svém otci,“ hodnotí panovníka historička Doležalová.

Pořad Byl Václav IV. schopným, či neschopným vládcem?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, hostem byla historička Eva Doležalová, režii měl Michal Bureš.  

Spustit audio

Související