Zachránila Václava IV. ze zajetí krásná lazebnice?

25. prosinec 2017

S historií je to leckdy složité. Kronikář, který chce zapsat dávné příběhy, a přiblížit je čtenářům s jistou dávkou romantiky a tajemství, tak může vytvořit základ pro mýtus, který se pak pro některé stává skutečností. Bylo tomu tak i s romantickým příběhem lazebnice Zuzany ze 14. století?

Účinkují: historička Eva Doležalová, Historický ústav AV ČR
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 25. 12. 2017

Král Václav IV., syn proslulého panovníka Karla IV., to neměl vůbec jednoduché. Ocitl se v poměrně obtížném společensko-politickém období a možná neměl vladařský talent jako jeho otec.

Čtěte také

„V té době bylo papežské schizma a začala se projevovat ekonomická krize. Ta souvisela i s velkorysou stavitelskou a zahraniční politikou jeho otce. A zdá se, že byl navíc svým způsobem svým otcem zkažen – na úlohu českého a římského krále ho otec odmalička připravoval, dokonce byl korunován na českého krále už ve dvou letech.

Otec mu vyšlapával cestu, a tak měl Václav IV. odpůrce již jako dítě. Byl cholerické povahy, ale také víme, že byl velkým ctitelem umění, ale i zvířat. Víme, že byl dvakrát ženatý – obě jeho ženy byly bavorskými vévodkyněmi – ale také víme, že možná byl homosexuálně orientovaný,“ shrnuje historička Eva Doležalová.

Zrod legendy

Rok 1394 byl pro Václava IV. složitý. Českými šlechtici, mezi které patřil například Jindřich z Rožmberka nebo rod Vítkovců, byl zajat, protože vysoká česká šlechta nebyla spokojena s jeho politikou a také s tím, jaké lidi si přivedl ke dvoru. Odvezen byl na Pražský hrad, kde byl v Bílé věži velmi pečlivě střežen. A podle legendy mu ze zajetí pomohla právě lazebnice Zuzana, alespoň tak to vypráví v 16. století kronikář Václav Hájek z Libočan.

Čtěte také

Proč lazebnice? Vysvětlením může být text Petra Hořejše z Toulek českou minulostí, kde uvádí: „Lázně byly tenkrát nejen hygienickým zařízením, ale především společenským centrem vskutku zábavního typu. Tady pracovaly nejen lazebnice a „jeptišky velmi pěkné“, lázeňské podniky zaměstnávaly i holiče, pedikéry, zubaře, pištce, zpěváky a šašky. Jestliže se středověká společnost v chrámech setkávala ve slavnostním oblečení, upjatě a v pokrytecké cudnosti, pak do lázní se spěchala o sobotách a nedělích na radost velmi pozemskou – tady se stýkala v rouše Evině i Adamově. Lázně nepochybně miloval i král.“

Logo

Jejich útěk se jim podařil a zřejmě – alespoň dle kronikáře – spolu strávili příjemnou noc. „Historie se ode dneška příliš neliší a i panovník se mohl zahledět do prosté dívky,“ dodává Eva Doležalová.

Příběh lazebnice Zuzany a krále Václava IV. se ocitl i ve sféře uměleckého zpracování, Objevila se ve Starých pověstech českých, ve zpěvohře Antonína Seemana Lazebnice od Karlova mostu nebo u Josefa Tomana, který na výzvu E. F. Buriana napsal text Lidový král. Národní divadlo uvedlo v roce 1911 premiéru dramatu Arnošta Dvořáka Král Václav IV., v roce 1968 toto drama do rozhlasové hry zpracoval režisér Petr Adler.

Láska inspiruje

Kde se ale vzal základ legendy o lazebnici Zuzaně a Václavu IV.? „Základ příběhu mohl spočívat ve skvostných ilustracích rukopisu Václavovy Bible. Nápadně často se totiž mezi nimi objevují postavy krále a královny v lázních. Sama královna Žofie vystupuje jako lazebnice, polonahá, bosá a v průsvitném závoji. Jako by to snad ani nebyly ilustrace k Bibli, ale do jakéhosi středověkého erotického magazínu,“ říká Jan Bauer.

Logo

Bohužel, pro celé období panování Václava IV. platí, že nemáme dostatek hodnověrných historických pramenů, a tak právě mezery mohou vést nejen ke snaze daná období osvětlit, ale od toho už může být krok ke vzniku legend. A co dokáže lidská fantazie, to je zřejmé, ani v tom se pravděpodobně neliší člověk současnosti od člověka středověkého.

Stejně jako v zálibě pro milostné příběhy, jak vysvětluje historička Eva Doležalová: „Romantická láska je příběhem, který inspiruje napříč staletími a který zůstává neměnným od počátku lidským věků až do současnosti. A to je možná základ příběhu, který do své kroniky vymyslel Václav Hájek z Libočan, a možná ho inspiroval také biblický příběh o krásné lazebnici.“

Celý pořad najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.