Soudce Fremr věděl, že ubližuje lidem. Na místě prezidenta bych poradce vyhodila, tvrdí analytička Zlámalová

„Třeba, jestli by Fremrovy zjevné nepravdy – nechci použít slovo lži –, kterými v zásadě uvedl senátory v omyl, protože oni se ho ptali, jestli jsou tam nějaké další politické případy, mohly ohrozit i jeho další justiční kariéru. Je tady teď otázka, jestli je v pořádku, že dál zůstává místopředsedou Vrchního soudu v Praze, což je na území české části ČR odvolací instance pro všechny trestní kauzy,“ připomíná analytička serveru Echo24 a Týdeníku Echo.

Čtěte také

Karel Hvížďala: V kauze Fremr selhala Kancelář prezidenta republiky

„A Robert Fremr je bezpochyby velmi chytrý člověk, takže si spočítal, že to je dál neudržitelné,“ doplňuje.

Na ústavní soudce totiž podle analytičky platí jiná pravidla a nároky, dokonce jsou větší, než máme na politiky. „Ústavní soudci – to je 15 nejmocnějších lidí v zemi, nad kterými už není žádný další hlídač. A nároky na tyto soudce tak musejí být naprosto největší.“

„Fremr splňuje všechna zákonná pravidla, aby byl soudcem Vrchního soudu v Praze. A jeho důvěra? Na mě jeho vystoupení působila tak, že to zas tak trochu hraje, vlastně jsem mu moc nevěřila. Přece musel vidět, navíc při jeho vysoké inteligenci, že nahlodává důvěru.“

Fremr nemá hranice

Kandidát na ústavního soudce vystupoval v nejednom médiu, dával rozhovory a Zlámalová si z nich odnesla hlavně to, že nemá žádné „červené linie“ ani nepřekročitelné hranice při rozhodování.

„Mám pocit, že umí jen velmi dobře fungovat v parametrech každého režimu a dělat to, co ten který režim žádá,“ dodává.

Čtěte také

Martin Fendrych: Případ Fremr. Přiznat chybu se u nás nenosí

„Instituce jako centrální banka a Ústavní soud jsou svým způsobem aristokratické. ČNB si sama nastavila prověrky na přísně tajné, což jsou opravdu drsná pravidla právě proto, že už nad sebou nemá žádnou kontrolu. U ÚS nic takového není. Proto si myslím, že by tady ve veřejné debatě měl být nastaven maximální nárok, pokud jde o důvěryhodnost.“

A tím nejmenším minimem je vědomě neubližovat lidem. „Myslím, že Fremr věděl, že vědomě ubližuje lidem. Pak jsou tu další hodnotové věci, které souvisejí například s naší západní orientací, se spojenectvím, problémy kolem válečných zločinů Izraele a Spojených států, což by pro mne, stejně jako pro mnoho senátorů, bylo důležité. Ale to, že vědomě neublížíte v rámci vašeho kariérismu lidem, je pro mě úplně nejčervenější červená linie,“ zdůrazňuje Zlámalová.

Poradce bych vyhodila

Celá kauza podle analytičky ukazuje i na děravý systém, kterým se prezident rozhodl ústavní soudce vybírat.

„Prezident se věnuje budování své důvěryhodnosti, uvědomuje si, jak funguje na lidi, ale uniká mu věcná podstata výkonu funkce. On nemá větší pravomoc než jmenování těch 15, resp. 13 nejmocnějších – ale tam selhal. Pavel má dobrý instinkt a zřejmě to i cítil,“ odhaduje novinářka.

Čtěte také

Kandidát Fremr? Pokud vzniká u ústavního soudce pochybnost, není to dobrá zpráva, zdůrazňuje Vystrčil

„Samotnou mne ale zaráží, jakou obrovskou důvěru má ve své poradce. Na začátku měl jistě dojem, že je to v pořádku, protože mu někdo řekl, že je Fremr velký odborník a že byl asi pár měsíců v komunistické straně – a víc se o to nezajímal. Myslím, že to je určitá ukázka povrchnosti, protože jen důvěřoval poradcům. Já bych je vyhodila, protože ho to určitě poškodilo,“ říká.

Soudce Fremr ale nedostal doporučení jen od poradců, doporučilo ho víc kolegů. „Tím jsem si uvědomila jednu věc: jak všichni strašně drží při sobě. Ten jejich profesní ,jánabráchismus‘ je tam strašně velký. Takže zaplať pánbůh, že v roce 2017 neprošla soudcovská samospráva. Protože pak bychom tady možná měli něco jako na Slovensku, kde to fakticky vede až k nepotizmu – vše se toleruje a systém se cykluje.“

„Ještě že se to u nás nepodařilo a apelovala bych na to, aby se to ani nikdy nestalo,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.