Martin Fendrych: Případ Fremr. Přiznat chybu se u nás nenosí
Robert Fremr se vzdal nominace na ústavního soudce. Učinil tak nikoli pod „neúnosným tlakem médií“, jak to sám popsal, ale pod tlakem zveřejněných faktů. Za pozornost stojí role sedmičlenného poradního panelu prezidenta Pavla, který vede profesor Jan Kysela a kde sedí bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová i další věhlasná jména.
Jan Kysela poskytl rozhovor serveru iRozhlas.cz k celé záležitosti, tedy i k selhání poradců, kteří soudce Fremra doporučili.
Čtěte také
On i panelisté se domnívali, že „výhody přebíjí to, co jsme považovali za nevýhodu či hendikep, a to bylo jeho krátké členství v komunistické straně. O konkrétních kauzách 80. let jsme neměli žádné informace a – popravdě řečeno – je neměl téměř nikdo“. Nesouhlasím, informace byly, o kauze Olšanské hřbitovy vyšly již dříve články.
16 dní po navržení Fremra Senátu dostal Jan Kysela z Kanceláře prezidenta republiky první mail od Petra Pazdery Payna. Popisoval, jak byl v kauze Olšanské hřbitovy poškozen Alexander Eret. Panelisté si mohli informace ověřit a požádat prezidenta, aby kandidáta ještě stáhl. Neučinili tak.
Kysela jako Fremr
Kysela nabídl prezidentovi rezignaci, jež nebyla přijata. Na otázku, zda přiznává nějakou chybu ve výběru jména, odvětil: „Nevím, to asi musí posoudit někdo jiný. Nám se spíše zdálo, když čtete informace v médiích nebo když sledujete část sociálních sítí, že jsme se možná pro prezidenta stali přítěží. Chtěli jsme mu v té věci pomáhat. Koneckonců kolegové v konzultačním panelu nejsou vůbec placení, já mám dohodu o pracovní činnosti.“
Čtěte také
Jestli jsou placeni, nebo ne, nehraje žádnou roli. Radí hlavě státu, mají svou práci odvést co nejlépe. To se nestalo, kauza Eret byla známá, role soudce Fremra se dala vyhledat.
Překvapivé však je, že Jan Kysela není ochoten přiznat chybu. Copak nebyla chyba doporučit člověka, který s velkou pravděpodobností v roce 1988 odsoudil 19letého mladíka na 6,5 roku do vězení za něco, co zřejmě vůbec nespáchal? O dalších kauzách nemluvím, ty nebyly známy, i když se daly poměrně snadno vyhledat.
Prezident se dostal do velmi nepříjemné situace, s Fremrem je automaticky srovnáván, spojován, oba byli v komunistické straně, oba zjevně nadstandardně sloužili minulému režimu. A jistě, Petr Pavel nikoho takto vážně nepoškodil.
Kysela říká, že někdo jiný musí posoudit, jestli udělal chybu. Proč to neposoudí sám? Má přece radit prezidentovi, měl by být schopen nahlédnout i své pochybení. Ostatně chybu udělá každý z nás mnohokrát v životě. Nebo snad ne?
Kysela se v tom poněkud podobá Fremrovi, který se sice vzdal nominace, ale o nějakém přiznání chyby či viny v jeho vystoupení nebylo ani vidu, ani slechu.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
