Somaliland není Somálsko
Somaliland letos vstoupil do čtvrté dekády samostatné existence. Má vlastní vládu, bankovní systém, udržuje mezinárodní vztahy, zajišťují si bezpečnost. Patří mezi nejstabilnější demokracie v Africe. Přesto mu jedna věc chybí – mezinárodní uznání suverenity. Somaliland je tak totiž stát, který de facto neexistuje... a nejde o Somálsko.
Mohamed se narodil v roce 1998 do velké rodiny. Má jednoho otce, tři matky a 18 sourozenců. Tak vypadá klasická somalilandská rodina.
Část jí žije v pouštní zemi na východě Afriky, část v zahraničí. I to patří k tradicím místních rodin. Veliké rodiny se spojují do klanů a klany utváří horní komoru parlamentu, vedou mírová jednání, rozhodují o kandidátech do voleb.
Somaliland je na rozcestí. Na jedné straně se poutá k tradici, na straně druhé se snaží jít s dobou. Široké rozkročení v sobě nese to dobré i to špatné.
„Líbí se mi, kam se Somaliland posunul. Věřím tomu, že další generace bude žít lépe než my,“ vypráví Mohamed a sahá k příkladu do Spojených arabských emirátů, které platí za velké spojence Somalilandu.
„Podívejte se na Dubaj. V roce 1960 nebyla nic. A dnes je to obrovské bohaté město, které nemá ve světě obdoby. I Hargeisa bude jednou velká. Věřím tomu.“
Somaliland vs. Somálsko
Současná Hargeisa, hlavní město Somalilandu, vznikla v 90. letech na troskách starého hlavního města. Za občanské války ji Somálsko skoro srovnalo se zemí.
Zničilo 90 procent budov nejen tady, ale i v dalších somalilandských městech. Nesouhlasilo totiž s odtržením Somalilandu. I když obě území obývají Somálci, významně je odlišuje hned několik věcí:
Čtěte také
Somaliland býval britským protektorátem. Nebyl kolonií. Spojené království v jeho správě spoléhalo na tradiční klanové vůdce. Somálsko bylo italskou kolonií a Itálie do něj dosadila tvrdou správu s diktátorskými praktikami.
Tradiční struktury tam takřka ztratily svůj vliv. Dále, Somaliland obývají dva dominantní vzájemně propojené klany. Somálsko se vždy potýkalo s kmenovými spory.
Somálsko, které se o tradiční struktury dnes nemůže opřít, je příkladem rozpadlého státu. Somaliland, který v parlamentu kombinuje tradiční vůdce s běžnými politiky, je stabilní zemí, kde fungují férové volby a výměna moci.
A je v ní bezpečno. Poslední teroristický útok zažila země v roce 2008.
A ženy?
V březnových volbách roku 2021 se do dolní komory parlamentu nedostala jediná žena. Přestože Somaliland už měl ženu v křesle ministerstva zahraničí, na obsazení aspoň jednoho z 82 křesel ženy stále čekají.
Přesto lze zmínit aspoň jeden úspěch, který připomíná absolventka bezpečnostních studií Sahra Hassan. „Klanoví stařešinové tradičně nominují kandidáty do voleb a obvykle vyjadřují podporu mužským kandidátům. Ve volbách v roce 2021 ale poprvé nominovali i ženy. To by bylo ještě před pár lety něco nemyslitelného.“
Ve městech je stále častější, že se pár bere na základě svého rozhodnutí. I když souhlas otce nevěsty je potřeba.
Uvedení žen do politiky souvisí s posilováním ženských práv v zemi, kde společnost tradičně vedou muži, přestože bez žen by komunita nemohla fungovat.
Například v minulosti nomádské ženy stavěly domy. Staraly se o domácnost i hospodářská zvířata kromě velbloudů. Dnes mají i svá zaměstnání, často podnikají.
Čtěte také
„Tradice vznikají, proměňují se a zanikají. To, co by mělo zůstat zachováno, je mravní základ,“ myslí si Ilyas Hassan Osman z projektu na participaci žen v politice v regionu Sanaag.
To, že se tradice proměňují, dokládají například sňatky. Dřív se svazky uzavíraly na základě domluvy. Rodina otce se domluvila s rodinou syna často ještě ve velmi raném věku dětí. Pak se domluvili na ceně nevěsty v podobě kusů dobytka a na věnu.
Dnes je ve městech stále častější, že se pár bere na základě svého rozhodnutí. I když souhlas otce nevěsty je potřeba stále. Přibývá taky párů, které spolu žijí nesezdané. Je ale pravda, že v takovém případě pak někde poblíž bydlí alespoň bratr dívky.
(Ne)přiznaná státní suverenita
Poprvé Somaliland vyhlásil nezávislost v roce 1960 a tehdy ho za čtyři dny existence uznalo několik desítek států. Když se po třiceti letech společné republiky odtrhl od Somálska, neuznal ho žádný.
Čtěte také
Somaliland na uznání za samostatný stát čeká déle než 30 let. „Mezinárodní uznání je pro nás velmi důležité, protože po něm bude mít naše vlajka místo mezi ostatními vlajkami států Organizace spojených národů. Pak sem třeba přijdou zahraniční banky, nadnárodní společnosti, zahraniční firmy,“ vypráví zakladatel Saryan muzea v Hargeise Said Shukri Hussein.
Somaliland i tak vede vlastní, nezávislou zahraniční politiku. Například se Saudskou Arábií, Etiopií, Spojenými arabskými emiráty nebo Tchaj-wanem.
Ten má zájem o nalezená ropná ložiska. Somalilandu taky daroval v době pandemie koronaviru 150 tisíc ampulí vlastní vakcíny Megiden.
Čtěte také
Posilování vztahů těchto dvou mezinárodně neuznaných zemí nerada vidí Čína, která Tchaj-wan považuje za svou provincii. Za přerušení styků nabídla vládě v Hargeyse rozsáhlé investice. Somaliland reagoval prohlášením, že nenechá žádnou zemi, aby se vměšovala do jeho vnitřní i mezinárodní politiky. Že bude rozvíjet vztahy ochotně s kýmkoliv, ale nenechá si nic diktovat.
Somaliland má diplomatické styky taky s Liberlandem, státem vyhlášeným na sporném území mezi Chorvatskem a Srbskem. Liberland v roce 2020 na základě memoranda o porozumění de facto uznalo Haiti. Uznává ho tak víc zemí než Somaliland.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Kateřiny Havlíkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
