Laos se stal dynamem jihovýchodní Asie. Do konce desetiletí má mít až stovku nových vodních elektráren
Ještě na začátku tisíciletí mělo přístup k elektřině jen asi 30 procent laoských domácností v Laosu, dnes je to přes 95 procent. Za peníze, získané prodejem elektřiny do bohatých sousedních zemí, staví laoská vláda školy a nemocnice, opravuje silnice, vznikají nová letiště i železnice. Laoské vodní elektrárny pohánějí jihovýchodní Asii a přinášejí růst i samotnému Laosu. „Království milionů slonů“, jak se mu někdy říká, ale za svými sousedy stále zaostává.
Až do konce 90. let byl Laos pro zahraniční investory nezajímavý. Socialistická vláda nebyla zárukou ochrany zahraničního kapitálu, vymahatelnost práva byla nízká a jazyková bariéra naopak vysoká.
Čtěte také
Členské státy ASEANU se z ekonomické krize 90. let rychle vzpamatovaly, jejich další rozvoj ale brzy začal brzdit nedostatek elektřiny. A to byla příležitost, které se chytil sedmimiliónový Laos.
Thajští, vietnamští a čínští investoři se předhánějí v nabídkách, asijské burzy laoským výrobcům věří a výsledkem je masívní stavba nových hydroelektráren. Staví se nejen na Mekongu – největší řece jihovýchodní Asie, ale i na desítkách jeho přítoků po celé zemi.
Elektřina pro Asii
„Spotřeba elektřiny v členských zemích ASEANu vzroste v příštích 20 letech o 60 procent. Největší hlad po elektřině mají Thajsko, Vietnam, Filipíny a Indonésie – tam všude je Laos připraven svou ekologicky čistou elektřinu prodávat. Do roku 2030 plánuje země postavit a zprovoznit 100 vodních elektráren, což z ní skutečně udělá dynamo jihovýchodní Asie. Zahraniční investice v Laosu za posledních 20 let už přesáhly 12 miliard dolarů. 7 miliard z nich připadá na hydroenergetiku.“
Čtěte také
Říká Daovong Phonekeo, laoský ministr energetiky a přírodních zdrojů. Laos má k tomu ideální podmínky:
„Krátké, vodnaté řeky, s velkým spádem a tudíž s velkým potenciálem. To, že nejsou tak dlouhé, vynahradí jejich počet – prostě jich máme hodně. Ale největší potenciál má veletok Mekong. Řeky mají monzunový typ vodního stavu, což znamená, že období, kdy je vody dostatek se střídají s mezidobím, kdy je jí sice výrazně měně, ale ne tak málo, aby nemohla roztáčet turbíny,“ shrnuje Anuparp Wonglakorn, hydroinženýr z vodního díla Xayaburi.
Jenže horší je to s tím, jak Laos dokáže tento potenciál přeměňovat v hospodářský růst a jak se mu daří rozvíjet další oblasti ekonomiky. Jak vypadá rozvoj vodní energetiky v Laosu, jaké problémy s sebou přináší a co nejchudší zemi jihovýchodní Asie brání v dalším rozvoji?
Odpovědi nabízí pořad Za obzorem Davida Jakše, bývalého zpravodaje Českého rozhlasu v Jihovýchodní Asii.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
