Únosy a zastrašování – tvrdý postup pákistánské armády pohání boj Balúčů za samostatnost

Stopy vedou k pákistánským bezpečnostním složkám, které se tímto způsobem snaží udusit balúčský osvobozenecký boj. Jenže nemíří zdaleka jen na ty, kteří proti pákistánskému státu pozvedli zbraně – z měst, vesnic a univerzitních kampusů systematicky mizí aktivisté, studenti, lékaři, učitelé a další představitelé balúčských společenských elit.

Čtěte také

Smrtící povodně v Pákistánu mohou být humanitární katastrofou epických rozměrů

Balúčistán je rozlehlá oblast rozdělená mezi Pákistán, Írán a Afghánistán. V údolích mezi vyprahlými horami a pouští tam žije na deset milionů Balúčů – příslušníků svébytného národa jazykově spřízněného například s Kurdy, se kterými sdílejí do jisté míry podobný osud – osud národa bez vlastního státu.

Přestože Balúčistán zabírá skoro polovinu území Pákistánu a nacházejí se tam bohatá ložiska nerostných surovin, zůstává nejchudší a nejzaostalejší částí Pákistánu. Zisky z obchodu i z těžby surovin (zejména zemního plynu) putují do kapes bohatých byznysmenů z rozvinutějších částí země. V některých částech „své“ provincie se Balúčové kvůli příchodu afghánských Paštunů nebo sindhských Pákistánců postupem let ocitli ve výrazné menšině.

Odpor balúčských separatistů nabývá na síle a že sílit bude i represe ze strany pákistánských bezpečnostních složek.

Proti ekonomické, politické i etnické marginalizaci vede část Balúčů už víc než 70 let ozbrojený boj s cílem dosáhnout větší autonomie nebo úplné samostatnosti – a to i za pomoci teroristických činů. Odpověď pákistánských bezpečnostních složek je tvrdá a její součástí je i cílené zastrašování Balúčů právě pomocí únosů.

Protesty lidí, kteří dlouhá léta čekají na jakoukoliv zprávu o svých zmizelých příbuzných, pak pákistánská policie pravidelně a tvrdě potlačuje. Pákistánská oficiální místa odpovědnost za únosy a nevysvětlená zmizení odmítají. Tvrdí, že tito lidé odešli za hranice nebo se stali obětí kriminálních a pašeráckých gangů, které v rozhlehlé a špatně kontrolovatelné divočině Balúčistánu působí.  

Případy balúčské aktivistky Karimy Baloch a novináře Sajida Hussaina navíc vyvolaly podezření, že pomsta pákistánských úřadů může zasáhnout i ty, kteří před represemi utekli za hranice. Oba se utopili za nevyjasněných okolností v roce 2020, Karima Baloch v moři u kanadského Toronta, Sajid Hussain v řece nedaleko švédské Uppsaly. Policie ani v jednom případě nenašla známky cizího zavinění, rodiny obou zemřelých ale hovoří o výhrůžkách, které je pronásledovaly i do exilu, a nevěří, že by jeden nebo druhý spáchali sebevraždu.

Eskalace na obzoru

Po několika klidnějších letech se od loňského roku situace v Balúčistánu znovu vyostřuje. Jedním zlomovým momentem byl sebevražedný útok z 26. dubna, který v Karáčí zabil čtyři lidi. Jak se ukázalo, pachatelem byla žena, která se tak stala vůbec první sebevražednou atentátnicí v historii balúčského osvobozeneckého boje.

Čtěte také

V Pákistánu jsem pořádal demonstrace. Jednou mi někdo řekl, ať uteču, popisuje uprchlík Dany

To podle balúčských aktivistek vedlo k daleko tvrdšímu postupu vůči ženám, které obvykle tvoří hlavní část protestů proti únosům balúčských mužů. Balúčská společnost je v průměru stále velmi tradiční a konzervativní a ženy se na ozbrojeném boji zatím nepodílely a byly také ušetřené těch nejhorších represí.

Dalším důležitým miliníkem pak byl loňský pád sousedního Afghánistánu do rukou Tálibánu, který uvolnil na černý trh v regionu velké množství moderních zbraní. I to může být příčinou dvou letošních případů, kdy se balúčským ozbrojencům zřejmě podařilo sestřelit vrtulníky pákistánské armády. Oba momenty dávají tušit, že odpor balúčských separatistů nabývá na síle a že sílit bude i represe ze strany pákistánských bezpečnostních složek.

O balúčském osvobozeneckém boji je tento díl pořadu Za obzorem, jehož hostem je autor posledního tweetu, analytik serveru Voxpot Jakub Ježek.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Připravil Ondřej Himmer.