Finové dbají na pověst své země – až je to občas posedlost
Poslechněte si celý pořad Za obzorem Jakuba Luckého
Finsko je svou populací spíš malá severská země, systematicky ale pracuje na svém postavení ve světě. Ministerstva cíleně komunikují i v angličtině a nabízí nejen politická témata. Finská identita v zahraničí je o mnoho širší, často založená na nenápadné soft power: Sauna, mumínci a metal.
Pověst země je něco, o co mají zájem běžní občané a ve finštině dokonce existuje ustálené spojení, pokud je země někde v zahraničí zmiňována – takovým absurdním příkladem může být výměna zmínek mezi americkým late night komikem Stephenem Colbertem a asi nejvýznamnější deníkem ve Finsku Helsinginem Sanomat.
Colbert víceméně náhodně v jednom ze svých pořadů zmínil finské jídlo poronkäristys, což deníku neuniklo a věnoval tomu krátký článek. Na to Colbert zareagoval tím, že v dalším vysílání zase zmínil on – a tak pořád dokola.
Ovšem tento extrémní zájem o pověst Finska v zahraničí vstoupil relativně nedávno i do domácí politiky. Při nástupu vlády Petteriho Orpa se začalo debatovat o účtech na sociálních sítích jednoho z nastupujících ministrů.
On totiž ve svých příspěvcích sympatizoval s krajně pravicovou až nacistickou ideologií. Do debaty vstoupil i tehdejší prezident Niinistö, který jinak domácí politiku nekomentoval, protože dle jeho slov „Finsko musí před partnery působit důvěryhodně“.
Nejšťastnější země světa
Čím se tedy Finové chlubí? S oblibou tím, že jsou nejšťastnější zemí na světě a to celkem právem, země se stala podle žebříčku World Hapiness Report nejšťastnějším státem už po osmé za sebou.
Jak vysvětluje Kateřina Buchtová, která ve Finsku dlouhodobě žije, záběr toho, co Finové o své zemi umí říct, je mnohem širší. Mají totiž větší schopnost strategické komunikace, a i díky tomu, že to často zdůrazňují finští politici, mají obvykle připraveno, čím svou zemi vychválit.
Momentálně Finové žijí švédštinou. Může za to kapela, která bude zastupovat Švédsko na Eurovizi, ale je z Finska a zpívá švédsky. Píseň Bara Bada Bastu (přeloženo: Jen se saunovat) je totiž o dalším finském tématu, tedy o sauně.
V neposlední řadě je Finsko spojeno s literaturou a s knížkami spisovatelky Tove Janssonové Mumíci. Jak říká překladatelka Dagmar Hartlová, která se podílela na revizi současného překladu, knihy byly klíčové nejen pro Finsko, ale i pro dětskou literaturu obecně. A vystihují Finsko dobře – zvlášť jeho historické události první poloviny 20. století.
Víc si poslechněte v pořadu Za obzorem Jakuba Luckého.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
