10 let od ničivého zemětřesení v Nepálu. Místní založili družstvo, díky kterému spoří a snáze jednají s úřady
Je to deset let, co Nepál poničilo silné zemětřesení. Za pouhých 50 sekund zničilo milion domů. Zemřelo při něm na 9 tisíc lidí a 22 tisíc dalších utrpělo zranění. Na pomoc Nepálu tehdy uspořádal Český rozhlas sbírku a její výtěžek šel na pomoc místním. Dostali vybavení na zimu i stavební materiál. Opravila se škola a postavila tři komunitní střediska. V jednom sídlí družstvo, které vzniklo díky pomoci z Česka. Natáčel tam reportér Jaromír Marek. Pořad vysíláme v repríze.
Důvody, proč lidé míří do Nepálu, jsou v zásadě dva. Himálaje s dosud panenskou horskou přírodou a unikátní památky, které po sobě zanechala dávná království káthmándského údolí. Královské paláce a chrámy v Bhaktapuru, Patanu i samotném Káthmándú. Právě tyto stavby nevyčíslitelné hodnoty zemětřesení silně poškodilo.
Dnes tady vládne čilý stavební ruch. „Nacházíme se v památkové rezervaci zapsané na seznamu UNESCO. Nemůže se proto stavět z železobetonu, ale používají se tradiční materiály i techniky. Stručně řečeno: cihly a dřevo,“ přibližuje Bizeral Kudžu z úřadu města Bhaktapur.
Právě toto město ležící v káthmándském údolí je proslulé svými chrámy, paláci s vyřezávanými dveřmi a úzkými uličkami. Zemětřesení tady způsobilo velké škody, dnes by to ale neinformovaný návštěvník takřka nepoznal.
„Za těch deset let jsme měli šest nebo sedm vlád. Takže z politického hlediska zde vládne chaos a je skoro zázrak, že se toho podařilo tolik,“ hodnotí Rabindra Puri, jeden z nejznámějších a možná i nejvýznamnějších architektů v Nepálu.
Nepoučitelní
Finance na rekonstrukci oblasti po zemětřesení získal Nepál díky dárcovské konferenci. Vláda dostala na obnovu zhruba 60–70 procent z původně přislíbených 3 miliard dolarů. Neopravovaly se za ně jen památky, ale obnovovaly se také školy, úřady, policejní stanice…
Lidé se ale podle Rabindry Puriho příliš nepoučili. Pokud jde o přísná stavební pravidla pro nové domy, zůstalo vše jen u slibů a při stavbě volí místní znovu levnější, méně odolná řešení. „Vedl jsem přesvědčovací kampaň, že nejen z hlediska tradice, ale i bezpečnosti bychom neměli stavět domy vyšší než čtyři patra, ale neuspěl jsem,“ dodává architekt.
Čtěte také
Krátce po zemětřesení vypsal sbírku Pomáhejte s námi Nepálu také Český rozhlas. Přes speciální call centrum nebo dárcovské SMS se podařilo vybrat skoro 9 milionů 300 tisíc korun. Rozhlas spojil své síly s organizací Člověk v tísni, která krátce před zemětřesením otevřela v Nepálu svoji kancelář.
„S pomocí přišly i do té doby neznámé změny, například družstevní hospodaření. Lidé se učili, jak pracovat dohromady. A bylo opravdu potěšující, když jsme viděli, že i po osmi letech družstvo funguje,“ hodnotí současná vedoucí mise Člověka v tísni Astha Padhanangová.
Jak vzpomíná na zemětřesení v roce 2015? A kam putovaly peníze, které se vybraly mezi posluchači Českého rozhlasu? Poslechněte si celý pořad Za obzorem, který vysíláme v repríze.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
