Tibetský exprezident: Až dalajláma zemře, Čína bude tlačit na Rusko, aby uznalo falešného nástupce

26. říjen 2025

Tibetský vůdce dalajláma oslavil v červenci 90. narozeniny a mluví se o jeho nástupci. Dnes už je totiž otázka jeho reinkarnace geopolitické téma. „Čína bude stále víc tlačit na Rusko. Bude chtít instalovat vlastního nepravého dalajlámu, aby měla vliv na Rusko, Mongolsko, Tibet a celý Himalájský pás. Kdo ovládá Himaláj, ovládá Jižní Asii,“ říká pro Český rozhlas Plus Lozang Sanggjä, blízký spolupracovník dalajlámy a bývalý prezident tibetské exilové vlády.

Vy jste se stal v roce 2011, poté, co se dalajláma vzdal své politické role, prvním exilovým tibetským premiérem. Kdy jste se s dalajlámou viděl naposledy? 

Naposledy jsem se s jeho svátostí setkal letos v červnu. Byl jsem v Dharamsale se svými bývalými spolužáky z univerzity (Lozang Sanggjä je absolventem práv na Harvardu, pozn. red.) a modlili jsme se za jeho dlouhý život. Oslavil 90. narozeniny a chceme, aby žil ještě velmi dlouho.

Exprezident tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä

Při té příležitosti jsem se s dalajlámou setkal při osobní audienci. Informoval jsem ho o tom, co jsem udělal za poslední dva roky. Velmi ho to potěšilo a vyslovil přání, abych nadále pokračoval. Jako vždy byl velmi laskavý.

Doufám, že to není příliš nezdvořilé, ale o otázce jeho reinkarnace asi přemýšlejí mnozí. Jak bude organizováno dalajlámovo nástupnictví?

Dalajláma o své reinkarnaci
„Instituce dalajlámy bude pokračovat. Hledání nového převtělence se odehraje podle staré tradice. Výběr nového duchovního vůdce bude mít na starosti úřad dalajlámy. Nikdo jiný nemá autoritu do této věci zasahovat.“

 

Od roku 2011, kdy oznámil, že jeho reinkarnace už nebude pokračovat, se na něj obrátilo množství jeho následovníků z Tibetu, Mongolska, jihovýchodní Asie a celého Himalájského pásu. Vlastně z celého světa. Obraceli se na něj a žádali, aby jeho reinkarnace pokračovala. A jak oznámil letos v březnu, stane se tak.

Ve své poslední knize Voice of Vociless, která je jeho nejnovějším politickým životopisem, uvedl, že až se znovu narodí, nebude to ani v Číně, ani v okupovaném Tibetu. Narodí se ve svobodném světě. 

Co ho přivedlo ke změně názoru, že proces reinkarnace bude pokračovat? 

Instituce daljlámy trvá už přes 600 let. Je to jedna z nejlepších institucí. Můžeme říct, že současný dalajláma je velmi populární a během svého života toho mnoho dosáhl. Proto chtěl instituci ukončit právě teď, chtěl skončit takříkajíc v nejlepším. Je oblíbený a známý, těš se velkému respektu lidí z celého světa. Proto oznámil, že reinkarnace končí. 

Ovšem za těch 14 let, které uplynuly od onoho prohlášení, se na něj stoupenci obraceli a říkali: Ne, nechceme, aby instituce dalajlámy skončila. Chceme, aby se náš učitel vrátil.

Když viděl, jak ho jeho následovníci mají rádi a jak moc si ho váží, rozmyslel si to. 

Čtěte také

Dokážete si představit situaci, kdy by Tibeťané neměli žádného duchovního vůdce? 

To se běžně děje. V historii tibetského buddhismu bylo mnoho vysokých lámů, z nichž mnozí se už nikdy nevrátili. Je přirozené, že lámové přicházejí a odcházejí. 

Pro nás je daljláma duší tibetské identity, tibetské civilizace. A co je důležitější, je symbolem a tváří tibetského hnutí za svobodu. Je tváří tibetského národa. V tomto kontextu jsem rád, že jeho instituce nekončí. A to přinejmenším v době, dokud v Tibetu nezavládne svoboda a dokud se nevrátíme do naší vlasti. 

Ukrajina a dalaláma

Myslíte si, že se čínská vláda pokusí najít svého dalajlámu?

Zcela určitě. Nikdo přitom čínskou vládu nežádá, aby se ve výběru angažovala. Naopak chceme, aby se do procesu nevměšovala, že jejich falešného daljlámu celý svět odmítne. 

Situace je ale mnohem složitější. Na Ukrajině je válka. A kdo z ní těží nejvíc? Čína. Peking z toho konfliktu těží nejvíc. Pomáhá mu zabít hned pět much najednou. 

Čtěte také

Čína dodává Rusku drtivou většinu dronů. Stejně tak dodává součástky dronů i Ukrajině. Má proto zájem na tom, aby válka trvala co nejdéle.

Všichni víme, že Rusko je slabé, a pozici druhé nejsilnější vojenské mocnosti obsadila Čína. Čím déle válka potrvá, tím slabší bude Rusko. 

Evropané už začínají být z války na Ukrajině unavení a s pokračováním války bude tato únavavětší a větší. Až potom Čína napadne Tchaj-wan, Evropa řekne: Víte co, dejte nám už s další válkou pokoj, už nás do ničeho netahejte.

Amerika se nejspíš do situace vloží a půjde Tchaj-wanu na pomoc. Ale kdo z asijských států ji podpoří? Čtyři, možná pět? Středoasijské země, které se dříve přikláněly k Rusku, se dnes kloní k Číně.

Rusko je slabé a bude dál slábnout, bude víc závislé na Číně. To má ale dalekosáhlé následky. Peking vyvíjí tlak na Rusko, aby uznalo čínského pančenlámu. V Rusku jsou tři republiky, kde žijí většinově buddhisté, a Čína po Rusku požaduje, aby tyto tři republiky donutilo, aby následovaly čínský buddhismus, nikoliv dalajlámu.

Čtěte také

Nakonec jeho svátost už nebyla déle než deset let v Rusku. Proč? Protože ho tam nepustí. A tlak Číny na Rusko bude dál stoupat. Čím déle potrvá válka na Ukrajině, tím víc bude Rusko závislé na Číně. A to pro nás není dobré.

Je jasné, že Čína bude nutit Rusko, aby uznalo budoucího falešného dalajlámu. A Rusko to udělá, protože mu nic jiného nezbude. Válka na Ukrajině a její výsledek má tedy přímý vliv na reinkarnaci dalajlámy.

Je zřejmé, že Čína se bude snažit stále víc tlačit na Rusko. Bude chtít instalovat vlastního nepravého dalajlámu, aby měla vliv na Rusko, Mongolsko, Tibet a celý Himalájský pás od Kašmíru přes Ladakh a Sikkim po Nepál. Platí, že ten, kdo ovládá Himaláj, ovládá Jižní Asii. 

Jak dlouho může trvat, než Tibeťané identifikují nového dalajlámu? Proč se odmítá znovu narodit v Číně? Proč je reinkarnace dalajlámy zkouškou demokratických hodnot a mezinárodního práva? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.