Nejvíc evropský stát Afriky se dál potýká s důsledky apartheidu. S Unií má ale Namibie dobré vztahy
Namibie patří mezi ty africké země, které se zdaleka nejvíc podobají Evropě. Bývalá německá kolonie na úplném jihu kontinentu se ale potýká s velkou chudobou, nezaměstnaností a patří mezi země s největší nerovností ve společnosti. Příčinou je přitom především její historie, která zahrnuje i desetiletí apartheidu. V pořadu Za obzorem mluví o historii i současnosti země politiolog Rui Tyitende.
Z německé kolonie 19. století se začátkem první světové války stala Namibie jakýmsi protektorátem výrazně větší Jihoafrické republiky. Ta zemi s různými oprávněními a mandáty vládla až do roku 1990 s tím, že v Namibii platil stejný apartheid, jako v JAR.
Už ale od padesátých a zejména šedesátých let vedli ozbrojené politické skupiny boje za nezávislost. Hlavním organizátorem přitom byla organizace Swapo (Southwest Africa’s People Organisation).
Jakožto osvobozenecké hnutí se Swapo po roce 1990, kdy země získala nezávislost, stalo hlavní politickou silou v zemi. Po 35 let tak Swapo vyhrálo všechny volby, ty poslední v roce 2024 pak s asi 55 procenty hlasů.
Jak říká politolog z Namibijské univerzity ve Windhoeku Rui Tyitende, podpora Swapo postupně klesá. Voličům ale chybí alternativa.
„Je to proto, že opozice je roztříštěná, a taky proto, že většina opozičních stran jsou odpadlíci ze Swapo. Takže z pohledu voličů je to jen jiné Swapo. Takže radši volí to větší Swapo,“ vysvětluje v pořadu Za obzorem.
Důsledky apartheidu
Za největší problém Namibie označuje politolog Tyitende nezaměstnanost, která postihuje zejména mladé lidi. A to natolik, že jakmile nastoupí do práce, tak opouští jakákoliv studia. Zásadní je podle něj také chudoba.
„Přes 1,5 milionu lidí, tedy půlka země, žije v chudobě, jsou napříč celou zemí, napříč etnickými skupinami,“ poukazuje.
Třetím velkém problémem je podle Tyitendeho nerovnost ve společnosti. Ta je do velké míry daná právě apartheidem. Bělošská populace, přestože jde jen o 250 tisíc lidí z třímilionové země, vlastní přes 80 procent veškerých firem.
„Nejchudší běloch v Namibii si bude stěžovat, že život je těžký, ale bude mít auto. Nejchudší černoch v Namibii si bude stěžovat, že život je těžký, protože nemá přístup k normálnímu záchodu, nemá přístup ke vzdělání, k čisté pitné vodě,“ srovnává.
Namibie přitom má poměrně nadějnou pozici, pokud jde mezinárodní podnikání. V zemi se mluví anglicky, má dobře rozvinutý soudní systém, spoustu nerostných surovin. Proto se ostatně mezi turisty i podnikateli zemi přezdívá „Afrika pro začátečníky“.
Podnikat v zemi ale není lehké kvůli byrokracii i nedostatku odbytu. Namibie totiž má jen tři miliony obyvatel. V zemi také chybí kvalifikovaná pracovní síla.
Jaké má Namibie vztahy s Evropou nebo Čínou? Nakolik tamní politiku ovlivňují etnika, která v zemi žijí? Poslechněte si celý pořad Za obzorem, který s politiologem Ruim Tyitendem připravil Jakub Lucký.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
