Jak se ve Finsku žije menšině Finlandssvenskar?
Co mají společného současný finský prezident Alexander Stubb, autorka knih o Mumincích Tove Janssonová, zakladatel operačního systému Linux Linus Torvalds a hokejový brankář Niklas Bäckström? Všichni patří mezi takzvané Finlandssvenskar – v doslovném překladu „finské Švédy“, tedy finskou menšinu, jejímž rodným jazykem je švédština.
Čtěte také
Jako menšina mají ústavou garantované právo na vzdělání ve svém jazyce, protože Finsko je oficiálně dvojjazyčná země. Švédsky mluvící menšina tu přitom existuje už po staletí.
Historik Henrik Meinander z Helsinské univerzity, který sám do této menšiny patří, vysvětluje: „Větší švédsky mluvící populace se začala objevovat až mezi 11. a 12. stoletím.“
Nechtěli být Rusové, tak podporovali Finy
Ve středověku osídlili Švédové hlavně západní pobřeží Finska, kde švédština zůstala dominantním jazykem dodnes. Otázky jazyka a identity začaly hrát zásadní roli až po odtržení Finska od Švédska a vzniku finského velkovévodství v rámci Ruska.
„Tehdejší inteligence si uvědomila, že pokud se nechtějí úplně začlenit do ruského impéria, musí podporovat finský jazyk,“ vysvětluje Meinander. To vedlo k tzv. fennománii – k přechodu mnoha švédsky mluvících elit na finštinu, někdy i za cenu změny jména. Například první finský prezident Carl Johan Ståhlberg se přejmenoval na Kaarlo Juho, i když příjmení si ponechal.
Postupně vznikaly finsky vyučované střední školy a rostl tlak na univerzity, aby zvyšovaly podíl výuky ve finštině, i když většina profesorů byla tehdy švédsky mluvících.
Výsledkem byl systém, který platí dodnes: Část profesorských míst je vyhrazena švédsky mluvícím, část finsky mluvícím. Stejně tak je rozdělené celé školství: Při narození dítěte rodiče určují jeho mateřský jazyk a region je povinen zajistit výuku v odpovídajícím jazyce.
Když v oblasti žije dost švédsky mluvících obyvatel, musí úřady komunikovat i ve švédštině.
Jen pět procent obyvatelstva
Jaká je dnešní realita? Ve Finsku se jako švédsky mluvící registruje asi 285 tisíc lidí, což představuje přibližně pět procent populace.
Meinander ale odhaduje, že skutečný počet lidí, kteří švédsky plynně mluví, je pravděpodobně dvakrát vyšší. Švédštinu se přitom povinně učí všichni Finové, i když zájem o tento jazyk postupně klesá, mimo jiné kvůli rostoucí popularitě angličtiny.
Meinander sám žije v Helsinkách, je bilingvní a říká: „I když jsem švédsky mluvící, nepotřebuji ani neočekávám, že se ke mně ve službách budou obracet ve švédštině. Mluvím stejně rád finsky jako švédsky.“ Jeho manželka je Finka a doma používají oba jazyky. „Finština je navíc lepší na nadávky – jsou ostřejší a údernější,“ dodává s úsměvem.
Vliv ale mají značný, hlavně politický
Podíl Finlandssvenskar pomalu klesá, ale jejich vliv na politiku a společnost zůstává značný. Patří k nim mnoho politiků, včetně současného prezidenta Stubba, a mají svou vlastní politickou stranu – Švédskou lidovou stranu (RKP).
Čtěte také
Ta je pravidelně součástí vlád a často usiluje o ministerstvo školství, protože jejím cílem je zachovat výuku švédštiny i v budoucnu.
Zrušení švédštiny ve Finsku ale není pravděpodobné. Tento jazyk je pro zemi důležitý také kvůli udržování vztahů se severskými sousedy. Díky švédštině se totiž lze dorozumět nejen ve Švédsku, ale i částečně v Dánsku a Norsku – všechny tyto země jsou pro Finsko klíčovými partnery. Proto mezi politiky, kteří švédštinu ovládají, najdeme často i ty nejvýše postavené.
Kde se vzalo finské národní obrození a jak se dnes této menšině žije? Poslechněte si celý pořad Za obzorem Jakuba Luckého.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.