Smrk je jeden z nejchytřejších stromů vůbec, míní geolog Cílek

Namísto vzrostlého lesa rozsáhlé mýtiny. Zejména na Vysočině nebo v Jeseníkách jde o stále častější výjev. „To, co se stalo s kůrovcem, je srovnatelné s tím, co se stalo ve společnosti s covidem,“ hledá paralelu Cílek. „Je to jeden z největších přelomů od středověku, možná za ještě delší dobu.“

Přesto to podle něj nemusí být důvod k pesimismu. „Teď to působí pochmurným dojmem, zejména na Vysočině, ale vlastně budoucnost vypadá mnohem lépe, mnohem stabilněji než před několika lety,“ hledá na situaci to dobré.

Obnova lesů

Čtěte také

Kůrovec jen odráží lidské chyby. Je třeba změnit špatný zákon o lesnictví, radí Constantin Kinský

Postupně totiž mizí smrkové monokultury a dochází k výsadbě nových dřevin. „Většinou se volí strategie smíšeného lesa. Máte tam přibližně pět základních dřevin a uvidíte, která z nich se chytí a která ne. A postupně chodíte a probíráte,“ popisuje Cílek a dodává: „Ale na toto už nemáte lidi. V současnosti seženete Čecha, který vám les pokácí, ale na obnovu lesa, to znamená to sázení a to pletí už potřebujete většinou lidi ze Slovenska nebo Ukrajiny. A u těch nížinných lesů, zejména u dubů, už to musí být kvalifikovaní lidé.“

Starost o les komplikuje také to, že nelze připravit univerzální návod, který by byl vhodný pro všechny. Dokonce ani v případě našeho podnebného pásu. „Ukazuje se, že i když máte stejný les na severním nebo na jižním svahu, tak reaguje jinak, jinak zachází s vodou. Jeden návod proto nikdy existovat nebude,“ vysvětluje Cílek.

Inteligentní stromy

Zvládat sucho nebo vyšší teploty stromům pomáhají také takzvané kognitivní vlastnosti rostlin. „Poslední výzkumy zkoumají, jestli rostliny mají nějakou inteligenci, ale bude to inteligence rostlin a nebudeme ji srovnávat s člověkem,“ říká Cílek a pokračuje:

Čtěte také

Kůrovec je tady od doby ledové, co se změnilo, je sucho a horko, vysvětluje entomolog Hulcr

„V každém případě stromy vidí v infračerveném světle. Jsou schopny vyhodnocovat teplotu. Na základě zpracované informace volí určitou strategii. Ukazuje se, že takový smrk je jeden z nejchytřejších stromů vůbec. Proto bych nad ním nelámal hůl, protože pořád je to půlka našich lesů.“

Stromy přitom nepracují vždy jen na sebe. „Když si vezmete energii, kterou strom dává do svého růstu, zjistíte, že okolo dvaceti procent věnuje krmení bakterií. A ty bakterie lákají houby. Vydává na ně tedy zhruba tolik energie jako na růst listů. Houby pak dokáží vynášet vodu z hlubších partií, ale zejména dodávají fosfor a pravděpodobně i další alkálie,“ popisuje Cílek.

Ve skutečnosti velkou a důležitou část lesa ani nevidíme. „Zhruba půlku tvoří kořeny a kořenové vlášení. Třeba pomalu rostoucí dub má až třikrát tolik biomasy pod zemí než nad ní, protože potřebuje vyždímat každou kapičku vody,“ doplňuje.

Stromy běžně reagují egoistickým způsobem, to znamená, že se snaží přerůst své okolí a zápasí s ostatními semenáčky. „Ukázalo se ale, že v období sucha jsou lesní kořeny schopné z hlubších partií vynášet vodu a saturovat tím třeba křoviska a trávu, se kterými za normálních okolností bojují. V tomto případě ale je cílem zachování lesa jako celku. Chovají se jako společnost. My taky někdy musíme zápasit o vlastní bytí a živobytí. Jindy cítíme ohrožení národa, komunity nebo rodiny. A tehdy zachraňujeme systém, ne sebe,“ uzavírá popularizátor vědy Václav Cílek.

Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce s Václavem Cílkem. Společně probrali třeba nedávno vydanou monografii Český a moravský les. A dozvíte se také, proč by bylo dobré v Česku začít sadit severoamerické douglasky.