Jak se adaptovat na změny klimatu? V soutěži Adapterra Awards zaujaly projekty s lesy i alejemi
Nejlepší adaptační projekty získaly cenu Adapterra Awards. Mezi výherci je třeba třicetiletý experiment s nepasečným lesním hospodařením, ekocentrum ve slaměném domku, rozsáhlá změna hospodaření s obecními pozemky v jedné pražské části nebo ekologický domov pro seniory. Jednotlivé projekty představuje Natura Ondřeje Nováka.
Do soutěže Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství, se přihlásilo 101 projektů různých adaptačních opatření. Cenu jich obdrželo osm z nich, z toho dva přeshraniční.
Mezi oceněnými je například Ekocentrum Velíková. Jde o slaměný domek v části Zlína, který slouží jako zázemí pro lesní školku, ekocentrum a komunitní centrum.
Dalšími oceněnými stavbami je Pavilon tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě a ubytování pro seniory Domov Podhradí.
„V letošním roce jsme pozorovali zajímavý trend. Mezi vítězi se objevily dva projekty, které jsou financovány ze soukromých zdrojů, ale jejich účel není primárně soukromý, nejsou to rodinné domy. Jsou to projekty, které ukazují, že do adaptací na změny klimatu se nepouští už jen veřejný sektor a státní instituce, ale i soukromý sektor, soukromí investoři,“ hodnotí letošní ročník vedoucí týmu Adapterra Martin Ander z Nadace Partnerství.
Lesy, aleje, pole
Bohatá paleta různých nápadů na adaptace klimatickým změním se objevila i mezi nominovanými krajinářskými projekty. Porotu zaujala třeba dlouholetá činnost Českého svazu ochránců přírody pod horou Blaník, kde ochránci a místní vysázeli v průběhu let více než 200 kilometrů stromořadí.
Porotu zaujal i inovátorský postup radnice Prahy 12, která přestala obecní zemědělské pozemky pronajímat velkozemědělskému podniku a dala je do pachtu místním malým hospodářům.
Čtěte také
Velkou pozornost v soutěži vzbudila aktivita lesníka Vladislava Ferkla, který se už třicet let stará o les u Klokočné. Místo standardního průmyslového zacházení s porostem se vydal cestou nepasečného výběrového hospodaření, kdy místo aby těžaři káceli stromy hromadně a vytvářeli mýtiny, tak jednotlivé stromy vybírají napříč celým lesem. Porost se pak zvládá samostatně obnovovat přírodě blízkým způsobem a zároveň zůstává zachována ekonomická stránka lesa.
Více o oceněných projektech uslyšíte v Natuře Ondřeje Nováka.
Související
-
Konec pesticidů na dohled? Ekologové vyzývají Evropskou unii k záchraně hmyzu i malých farmářů
Výzvu Zachraňme včely a farmáře už podepsal více než milion lidí. Cílem je přimět Evropskou unii k zákazu pesticidů i k úpravě dotační politiky.
-
Sýček je na pokraji vyhynutí. Poslední stovku párů zachraňují ornitologové spolu s farmáři
„Sýček je indikátorem zdravé zemědělské krajiny,“ říká ornitolog Martin Šálek z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
-
Krása Jizerskohorských bučin je dechberoucí. Nově jsou na seznamu UNESCO, davů lidí se tam nebojí
Příkré srázy poseté velkými, mechem obrostlými balvany, pod kterými zurčí podzemní potůčky. Bukový les posetý tlejícími padlými stromy nebo skupinkami malých semenáčků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
