Sláva Volný. Jako jediný šel s mikrofonem do ulic
Většina redaktorů rozhlasu už v brzkých ranních hodinách 21. srpna 1968 přicházela do rozhlasu. Původní program byl zrušen, vysílala se pouze hlavní zpráva dne občas přerušovaná hudbou. Všichni ji známe: „Dnes 21. srpna… překročila vojska hranice…“ Po několika hodinách je zpráva doplněna nesouhlasným prohlášením vlády, Ústředního výboru KSČ a dalších institucí.
Redaktoři se obětavě střídají u mikrofonu a informují o situaci v celé zemi. Jen jediného z nich však napadlo vzít přenosný magnetofon přes rameno a vyjít do ulic. Jmenoval se Sláva Volný.
Čtěte také
V následujících hodinách natočí unikátní reportáž, která vejde do dějin rozhlasové žurnalistiky. Bylo to v podstatě jednoduché: ptát se lidí, co si myslí o nastalé situaci. Emotivní a rozezlená slova, pláč, bolest zraněných, šok a strach z toho, co nastane.
O této reportáži se dodnes učí studenti oboru novinářství. Současně je obžalobou situace, protože z ní jasně vyplývá, že v tehdejším Československu nešlo o žádnou kontrarevoluci. Jen se z bratrství mezi národy stala klec. To se naplno projeví o pár měsíců později, kdy začne tvrdá cenzura, a lidé budou vyhazováni z práce, pokud neprohlásí, že s invazí vojsk Varšavské smlouvy prohlašované jako bratrská pomoc, nesouhlasí.
Listy přátelům
Slávovi Volnému bylo jasné, že v takové zemi žít nemůže, a tak už v říjnu roku 1968 emigruje. Bylo to těžké osobné rozhodování, protože v Československu zanechal své dva syny a manželku Vlastu. Netušil, že takzvaná normalizace bude trvat tak dlouho a že svého staršího syna z prvního manželství už nikdy neuvidí.
Státní bezpečnost zakládá jeho svazek: Objekt: Sláva Volný. Krycí jméno: Hlásný. Rozpracován Státní bezpečností za protistátní činnost. V říjnu 1968 zneužil cesty do zahraničí k emigraci do Německa. Tam nastoupil jako redaktor Radia Svobodná Evropa, kde provádí protistátní činnost proti Československu. Ve Svobodné Evropě Volný získal značnou podporu, a je považován za velmi pohotového komentátora, který si získal podporu u posluchačů.
Jak je vidět, i tehdejší „estébáci“ reflektovali novinářské úspěchy Slávy Volného v Radiu Svobodná Evropa. Zatímco v Československém rozhlase dělal běžné besedy a reportáže většinou se zemědělskou tématikou, v zahraničí vyrostl ve špičkového komentátora. Každý týden mohli posluchači slyšet na vlnách Svobodné Evropy cyklus jeho komentářů nazvaných souborně „Listy přátelům“. Jejich hlavním tématem byla nekompromisní kritika praktik KSČ.
Složitá byla však jeho osobní situace. I když jeho žena s mladším synem dostala po dvou letech povolení odjet za manželem do Spolkové republiky Německo, o několik let později umírá na rakovinu. Také Sláva Volný má problémy se zdravím. Absolvoval operaci srdce a je opakovaně hospitalizován. Pádu železné opony se už nedožil. Umírá 29. ledna 1987.
Související
-
Unikátní nahrávky z okupace. Hlasatel Sedláček čekal ve studiu sovětské vojáky, nakonec nepřišli
Vysílání v srpnu 1968 patří ke světlým kapitolám dějin Československého rozhlasu. Škoda, že je spojováno jen s Jiřím Dienstbierem, Slávou Volným a dalšími hvězdami v Praze.
-
Rodiče znal po hlase, jiný nemohl za umírajícím otcem. Traumata rodin, které rozdělila železná opona
Velké dějiny s počty obětí mohou být výčtem konkrétních událostí dané doby. Na jejich pozadí se ale odehrávají malé dějiny a osobní příběhy...
-
Rok 1968 mi obrátil život naruby: Emigrovala jsem z lásky. Příběh Lídy Rakušanové
Dodnes ji posluchači Českého rozhlasu Plus slyší v komentářích. Málokdo z nich možná ví, že z Československa odešla z osobních důvodů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
