Sladký seriál vědecké redakce. Vše, co jste chtěli vědět o cukru
Redaktoři vědecké redakce připravili další seriál – tentokrát o cukru. Hledali odpovědi na otázky, jaký je rozdíl mezi řepným a třtinovým cukrem, co se děje s cukrem v těle diabetika nebo jestli jsou pro zdravého člověka bezpečná umělá sladidla.
Cukrová velmoc
Území dnešní České republiky bylo v dobách Rakouska-Uherska doslova cukrovarnickým hegemonem. Nacházelo se tu kolem 230 cukrovarů. Místním se podle Daniela Froňka z ministerstva zemědělství zkrátka podařilo zachytit nástup rozvoje tohoto odvětví. A jako ideální se ukázala i zdejší půda nebo klima.
V takových podmínkách se zrodilo mnoho cukrovarnických vychytávek – vedle získávání cukru z řepy difuzí (vyplavováním do vody) je známým tuzemským vynálezem třeba kostka cukru.
Potřebujeme cukry?
„Jsou určité tkáně – například mozek, krvinky, játra, nadledvinky…, které žijí vlastně pouze z cukru,“ vysvětluje doktorka Petra Šrámková z OB kliniky.
Cukry tedy v potravě přijímat potřebujeme a neměli bychom je vynechávat úplně. Je třeba mít ale na paměti, že ne každé jídlo, které obsahuje cukr, je sladké. „Cukr je obsažen v přílohách – brambory, rýže, těstoviny, luštěniny,“ vypočítává Šrámková.
Na cukr jsme zvyklí prakticky od narození. Poprvé se s ním setkáme ve formě laktózy a galaktózy v mateřském mléku.
Buňky cukrovkářů hladoví
Zdravou hladinu cukru v těle sledují a udržují ve stabilních hodnotách takzvané beta buňky. „U zdravého člověka dokáží vytvořit správné množství inzulínu ve správnou chvíli,“ vysvětluje diabetolog Martin Prázný z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Ať už se najíte jakéhokoli jídla, tak vám stoupne krevní cukr – dojde ke zvýšení glykémie.
Martin Prázný
Inzulín otevírá cukru cestu do krevních buněk. Pokud má člověk cukrovku, může se tak stát, že jeho buňky paradoxně hladoví, přestože hladina cukru v krvi je vysoká.
Řepný nebo třtinový?
Podle profesorky Jany Dostálové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, jde z pohledu chemie o totéž: „Z hlediska chemického složení jsou oba cukry stejné chemické individuum, tedy sacharóza.“
Existuje také palmový nebo kokosový cukr a sacharózu najdeme i v javorovém sirupu.
Pokud jde o rozdíl mezi bílým a tmavým cukrem, hrají svou roli nečistoty, tuky, vitamíny nebo popeloviny. Zásadní složkou je ale opět sacharóza a množství vitamínů je tak malé, že ho lidské tělo sotva zaznamená.
Cukr bez energie
Umělá sladidla dnes mohou být až 30 000krát sladší než obyčejný řepný nebo třtinový cukr. To umožňuje používat danou látku ve velice malém množství. „Je to něco místo cukru, co vlastně nemá žádnou energii,“ vysvětluje Diana Chrpová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Chrpová dodává, že sladit umělými sladidly (např. sacharin, aspartam, advantam…) není nic proti ničemu – ostatně negativní vliv na zdraví člověka vyloučilo množství výzkumů. Jen by se prý mělo dodržovat doporučené denní dávkování.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
