Škola má mladým pomoct pochopit, kdo jsou. Připravujeme je na budoucnost, říká zakladatelka IT gymnázia

Odpověď na nezvyklou otázku zároveň prověřuje i jiné schopnosti uchazečů. „Zjistíme, jestli jsou schopni zareagovat na něco nečekaného. Jestli jsou schopni improvizovat, jestli jsou kreativní, jestli se toho nezaleknou,“ vysvětluje ředitelka gymnázia.

Neobvyklé je na škole například tykání žáků s učiteli, bloková výuka a výuka digitální gramotnosti. Cílem obou zakladatelek bylo vzdělávat žáky pro budoucnost, popisuje Fibigerová:

„Nám přijde lepší, když je rovnou akcent na studenta, na jeho individuální rozvoj, sebepoznání a hledání sebe sama. To nám přijde jako nejdůležitější poslání školy – pomoct mladým lidem pochopit, kdo jsou, co je baví, kam směřují a co budou jednou chtít dělat.“

Čtěte také

Cílem hodnocení je formovat, ne držet v šachu známkami, vysvětluje expert

Příprava na budoucnost v podání Fibigerové vychází z toho, že nelze předvídat, jak svět bude vypadat, a proto jde spíš o rozvoj kompetencí než o obsah.

„Je to schopnost poradit si s něčím neznámým, zorientovat se v tom, improvizovat i s rizikem, že udělám chybu, že se mi to nepovede a já se s tím budu potom muset vyrovnat a nést si následky. Jsou tam i kompetence jako umět se dorozumět s lidmi, a to nejen ve své sociální bublině,“ vyjmenovává.

Čtyři hodiny tělocviku

Mezi další důležité kompetence patří také rozvržení dne: kolik času věnovat práci, kolik sportu a jak si aktivity do běžného dne začlenit, vysvětluje zakladatelka gymnázia.

„Máme zvýšenou dotaci předmětu Sport a zdraví, takže máme čtyři hodiny týdně tělocvik,“ popisuje a dodává, že se snaží posilovat odolnost studentů tím, že cvičení probíhá venku i za deště.

„Někteří nemají moc radost. Ale když to potom vyplaví hormony a vy vidíte ty rozzářené tváře, je to přesně to, o co nám jde. Že je to dobrý směr, nám potvrzuje každá naše velká přestávka, kdy studenti vyběhnou ze školy ven,“ říká.

Studenti si navíc mohou vybírat aktivity, které jim sedí. V nabídce je lezení nebo třeba jóga. 

Čtěte také

Bez zvýšení daní si s výdaji nikdy neporadíme, školství by potřebovalo o 40 miliard víc, míní ekonom

Škola klade důraz i na digitální gramotnost studentů. „Potřebují to tím spíš, že jsou pod smrští technologického rozvoje,“ zdůrazňuje Fibigerová.

„Musí každý den zvládnout ohromný příval informací a potřebují v tom vedení. A podle mě ho potřebují od útlého věku od rodičů. Když potom přijdou k nám na gympl a těm nejmladším je patnáct, aby už ideálně uměli se svým mobilem pracovat a nebrali ho jen jako nástroj na hraní a pro zábavu.“

Vůči nástrahám technologií a sociálních sítí jsou totiž podle Fibigerové dospívající zranitelní.

„Právě kvůli tomu, že jsou to děti. Nemají vstupní odpor jako hodně z dospělých. A navíc je to lákavé,“ jmenuje příčiny a dodává, že právě kvůli tomu je nutné děti světem technologií provázet a zmiňovat jejich rizika.

„Říkáme, že jsme zaměřeni na digitální gramotnost a well-being, nejen ten digitální. Jedna věc je učit, jak s technologiemi pracovat, ale pak máte i další důležitou část, a to je, jak si od nich odpočinout, jak je vypnout a jak nebýt dvě tři hodiny na mobilu vůbec. A to se právě děje skrz pohyb,“ dodává zakladatelka školy Fibigerová.

Jaké zkušenosti si zakladatelka odnesla ze zahraničí? Co studentům dává a co naopak bere umělá inteligence? Poslechněte si celou Osobnost Plus.