Sex v době temna? Každodenní život byl pestrý a tresty za sexuální delikty mírné, říká historik
Všední život s jeho každodenností může být velmi zajímavé a přitažlivé téma. Dějiny totiž nevytvářejí pouze panovníci a vlivné osobnosti, nejsou to pouze politické dějiny a v širším slova smyslu dějiny společnosti. Ani takzvané období temna nebylo jen temné.
„Jsme v zajetí mnoha mystifikací, mýtů, jak vypadal život tehdejšího člověka. Něco známe ze školy, z filmů, ale realita byla velmi podobná té naší. Říkávám studentům: tehdy jim chyběl jenom internet a mobily,“ popisuje host pořadu Jak to bylo doopravdy, historik Jaroslav Čechura.
Námluvy? Rodiče a dohazovači
A v jisté mystifikaci možná žijeme i pohledem na takzvané období temna, tedy dobu po konci třicetileté války. Jiráskovo pojetí tohoto období, které navazuje na některé historiky (např. Františka Palackého), bývá často vnímáno jako skutečné „temno“. Přestože je to období rozkvětu kultury a rozvoje řady oborů.
Kdo byli jezuité? Byli mocným řádem, takže pro ostatní solí v očích, tvrdí historička
Kdo jsou jezuité, jaká je historie tohoto řádu a proč je opředena tolika mýty? Jeden ze stále opakovaných je, že údajně zničili českou kulturu. V různých historických epochách ale tento mýtus podporovali ti, kteří jinak stáli na zcela jiných názorových stranách. K jeho vysvětlení se musíme vrátit do 16. století.
V daném pohledu na každodennost nás přesto některé skutečnosti mohou překvapit. Klíčovým pro vztah muže a ženy byl sňatek. „Zcela přirozeně, namlouvání ve středověku či v raném novověku bylo záležitostí rodičů, ale i takzvaných dohazovačů. Ti byli například v 17. století zcela běžní,“ doplňuje Čechura.
A také se nám na scéně objevují páni z vrchnosti. Ti byli instancí, která měla řadu nejrůznějších pikantních situací či sporů rozsoudit. Zajímavé je, že role kněží nebyla naopak nijak výrazná, jak bychom si mohli myslet z dobového prostředí, kde měla dominanci katolické církev.
Bez homosexuálních vztahů
Konflikty ve vztazích mezi mužem a ženou začínají u nesplněného slibu manželství, pokračují znásilněním, nemanželskými styky a dětmi, ale také zneužitím pozice zaměstnavatele k zaměstnankyni, což je aktuální téma i v současném světě. „To bylo častokráte v prostředí u mlynářů,“ doplňuje historik.
Proč měly socialistické ženy lepší sex než ty na Západě? Bez rovnosti není orgasmu
Navzdory všem možným výhradám vůči komunismu, pomohl tento režim ve východní Evropě emancipovat ženy a vedl k tomu, že měly lepší sex. Soudí tak alespoň profesorka Kristen Ghodseeová z univerzity v státu Pensylvánie v článku pro deník New York Times. Ghodseeová se zaměřuje na ruská a východoevropská studia.
Zřejmě si už dnes neumíme představit, jakou roli hráli vojáci. Ti byli často označováni za otce nemanželských dětí nebo pachatele znásilnění, protože patřili k části společnosti na okraji. Anebo svou roli hrálo to, že krajem pouze procházeli a jejich identita byla jen obtížně ověřitelná.
Škála trestů za nemanželské vztahy byla poměrně široká, od označení nevěrné ženy černou svící, železným kruhem na krku, také vyplacení karabáčem a peněžité tresty. A pro otce samozřejmě výživné – pokud ho neplatil, mohl skončit i ve vězení. „Ale tyto tresty byly poměrně mírné,“ dodává Jaroslav Čechura, autor knihy Sex v době temna, a konstatuje:
„Překvapily mě poměrně nízké tresty za různé sexuální delikty, absence homosexuálních vztahů a absence sodomie, což je třeba záležitost spjatá například se Středomořím. Sex byl každodenní záležitostí společnosti před několika lety, před několika staletími i tisíciletími. A přestože to bylo období takzvaného temna, tak byl každodenní život velmi pestrý.“
Víc si poslechněte v audiozáznamu, vysíláme v repríze.
Související
-
Řádila inkvizice i v českých zemích? Jak to bylo doopravdy?
Někdy zdá, že v českých zemích nebyla inkvizice příliš rozšířená. Po tom, jestli to tak skutečně bylo, pátrala Ivana Chmel Denčevová.
-
Nenáviděný, nebo milovaný Franz Josef?
Císař František Josef I., lidově Franz Josef, byl panovníkem rakousko-uherské monarchie 68 let. Do našeho povědomí se vrací spolu s tématy, která byla dlouho zapomínaná.
-
Byl Josef II. dobrým císařem? A co to dobrý císař je, odpovídá otázkou historik Rak
Na českém území zůstal název jednoho města, které připomíná císaře Josefa II. – je to Josefov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka