Řádila inkvizice i v českých zemích? Jak to bylo doopravdy?

10. září 2018
Pálení čarodějnic

V jižní Evropě, například Španělsku a Portugalsku, je to dodnes bolestné téma. Naopak se někdy zdá, že v českých zemích nebyla inkvizice příliš rozšířená. 

„Inkvizice byl středověký nástroj pro potírání, herezi. Poté, co se křesťanství stalo státním náboženstvím, začal se problém jednoty říše šířit také pomocí náboženské jednoty. Někteří církevní otcové, především sv. Augustin, ospravedlňovali použití nátlaku vůči jinověreckým nebo bludařským naukám. Už ve 4. A 5. Století stát trestal kacíře vyhnanstvím, zabavením majetku a také vězněním. Opravdová inkvizice se však prosadila později, Lucius III. V roce 1184 zavedl místo veřejné žaloby rychlejší postup a zavázal biskupy povinností navštívit jednou či dvakrát do roka osobně nebo prostřednictvím zástupců ty farnosti, které byly navštíveny kacířstvím,“ píše Piero Petrosillo v publikaci Křesťanství od A do Z.

Historička Eva Doležalová tvrdí, že „od počátku existence křesťanské církve byli inkvizicí pověřováni biskupové. Ale zhruba ve 12. století, kdy se na území jižní Francie a severního Španělska, objevily valdenští a kataři, se ukázalo, že biskupská inkvizice je nedostatečná a vzniká inkvizice papežská. Kacířstvím mohlo být cokoliv, než názor oficiální, jiná víra, jiné projevy víry či nevíra. Mohly to být třeba v českých zemích relikty pohanství.“

Jak to bylo doopravdy: Byli husité boží bojovníci, nebo lapkové?

Jan Žižka z Trocnova (vlevo)

Husitství není pouze součástí jisté historické epochy, ale tématem, které se i v současnosti stává polemickým. Jakou roli sehráli husité v našich dějinách? Jaké byly důsledky jejich činů pro další staletí a kdy a proč byli využíváni, nebo zneužíváni?

Působení inkvizice vyvolávalo od počátku konflikty is představiteli světské moci a správy. Vedle odporu běžných lidí, kteří se obávali o svůj život a život svých blízkých, se proti inkvizitorům často stavěly i celé městské rady. Obě strany pak využívaly všech dostupných prostředků.

Měšťané se snažili inkvizitory vypudit z města, inkvizitoři pak uvalovali na městské rady, či celá města klatbu. To byla katastrofa pro všechny obyvatele. „Znamenalo to, že v celém městě nebudou slaveny svátosti. Pro tehdejšího člověka to bylo naprosto nepřípustné. Nebyly svatby, křty, bohoslužby a lidé nemohli obdržet poslední pomazání,“ komentuje Doležalová.

První inkvizitor Kolda z Koldic

Jedním z prvních inkvizitorů na českém území byl dominikán Kolda z Koldic, autor významných teologických spisů. A právě on se dostal počátkem 14. století do konfliktu s pražskými občany a dokonce nad Prahou vyhlásil klatbu. Pak ale musel sám z Prahy odejít.

Co se týká pramenů, vycházíme z fragmentů inkvizičních protokolů, které jsou zpracovávány a do souvislosti dávány teprve v současné době. Ale nejstarší a dobře známou zprávou je listina z roku 1257, která uvádí dva inkvizitory – Bartoloměje a Lamberta – které do země poslal papež Alexandr IV. na žádost českého krále Přemysla Otakara II.

Tak jak to bylo doopravdy?

Jak to bylo doopravdy s golemem?

Staronová synagoga je nejstarší funkční synagogou v Evropě

Jednou z nejvyhledávanějších památek na pražském Starém Městě je bezpochyby Staronová synagoga v dnešní čtvrti Josefov. Turisty bývá doslova obsypaná a není divu, jde totiž o jednu z nejznámějších a nejcennějších evropských synagog.

Inkvizitoři pak na území českých zemí končí svou aktivitu s obdobím husitských válek. Takže je třeba připomenout, že tragický příběh děkana Lautnera, jeho hospodyně, měšťanské rodiny Sattlerových a inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstatu, nebyla inkvizice církevní, ale světská. Inkvizitor Boblig byl „pouze“ světský právník.

Byla, nebo nebyla tady tedy inkvizice rozšířena? „Existují dvě odpovědi. Pohledem moderní doby můžeme říci, že inkviziční procesy téměř nebyly. Ale pokud se vrátíme do středověku, do doby, kdy se inkviziční tribunály ustanovovaly -  v době vlády Jana Lucemburského a Karla IV. – téměř běžně hořely hranice s kacíři. Mýtus, který přetrvává, je tady proto, že doba Karla IV. je zlatý věk. A ten by neměl být pošpiněn něčím takovým, jako byly důsledky inkvizice. A zároveň prameny, které existují pouze ve fragmentech, jsou zpracovávány teprve od 19. století,“ vysvětluje.

Ironií je, že v řadě států světa jsou lidé také v současnosti pronásledováni za svou víru a náboženské vyznání, přestože existuje Listina lidských práv a svobod. Ostatně právě křesťané patří k údajně nejvíce pronásledované náboženské menšině (např. v Číně).

Pořad Inkvizice v českých zemích nebyla rozšířená?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem byla historička Eva Doležalová.