Setkání Richarda Karla von Weizsäckera s Václavem Havlem
Říjnová návštěva německého prezidenta Richarda Karla von Weizsäckera v roce 1991 v Praze se odehrávala ve třech kontextech. Sledoval se vývoj česko-německých vztahů, situace Československa po roce 1989 a sjednocení Německa v roce 1991.
Tři klíčová témata se promítla do debaty obou prezidentů – Václava Havla a Richarda von Weizsäckera, kteří si svými názory vzájemně konvenovali.
Osobnost šestého německého prezidenta, který byl do funkce zvolen v roce 1984, byla nejen pro československou scénu zajímavá. Weizsäcker byl politickou a morální autoritou a Václav Havel si ho oblíbil, navíc se později stali přátelé.
Účelem návštěvy bylo jakési završení smlouvy o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci, která byla v říjnu 1991, a za přítomnosti obou prezidentů, parafována ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem a Hans-Dietrich Genscherem.
Krátce poté byla v únoru 1992 definitivně podepsána spolkovým kancléřem Helmutem Kohlem a Václavem Havlem.
Poslechněte si celý díl v audiozáznamu.
Související
-
Příběhy lidí v pohraničí se liší mírou bolesti. Česko-německé vztahy jsou neuzavřené, míní historik
„Mám pocit, že tato otázka je pro mnohé dosud neuzavřená. A neuzavřená je mnohdy i debata mezi oběma stranami,“ uvažuje historik Tomáš Cidlina v pořadu Hovory.
-
Německý nacismus není jen rituální historické téma, uvažuje česká konzulka v Německu Larischová
Německáý prezident vůbec poprvé uctil památku Československých parašutistů – atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
-
Kniha ‚Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust‘ vychází v českém překladu
Romka z rodu německých Sintů v knize z roku 1985 vzpomíná na předválečný idylický život věhlasné muzikantské rodiny a temno následujících let v Německu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
