Se změnou klimatu musíme něco dělat. Nerealistický „hurá styl“ se ale může vymstít, říká Dlouhý

Evropská unie podle něj momentálně nemůže Česku zabránit pokračovat minimálně v přípravných pracích na budování nových jaderných bloků.

Čtěte také

Je to greenwashing. Tanečky kolem jádra jsou politika, kritizuje expert plán Evropské unie

„Když se podíváme na strukturu našeho průmyslu, tak jsme ekonomika, která prostě potřebuje být energeticky soběstačná a nebýt závislá na dovozu. A minimálně do roku 2060 není jiná možnost než kombinovat plyn, jádro a samozřejmě co nejvíce rozvíjet obnovitelné zdroje,“ zdůrazňuje.

Česko by se prý mělo zaměřit na spolupráci s Francií, která hodlá dále pokračovat v rozvoji jaderné energetiky, i s dalšími zeměmi, které mají podobný názor.

„Musíme něco dělat s klimatickou změnou, ale to ještě neznamená, že bychom měli přijímat cíle, které jsou nerealistické,“ podotýká s tím, že je třeba soustředit se na přeměnu české ekonomiky od výroby automobilů směrem k produkci s vyšší přidanou hodnotou a nižší energetickou náročností.

Musíme něco dělat s klimatickou změnou, ale to ještě neznamená, že bychom měli přijímat cíle, které jsou nerealistické.
Vladimír Dlouhý

Dlouhý připouští, že o energetice nelze uvažovat odděleně v rámci jedné země, současně ale považuje za naivní názory západoevropských expertů, že Česko může zelenou energii dovážet, když pro její výrobu nemá kapacity. S elektřinou už se ostatně dnes obchoduje na evropském trhu.

Čtěte také

Dana Drábová: Teď už nestihneme nahradit uhlí jádrem. Musíme si vybírat a zdroje energie kombinovat

„Podívejte se ale, co to udělalo se společenským klimatem v naší zemi, když došlo k vystřelení cen energií. Žili jsme v období, kdy ceny energií stagnovaly, ale ve druhé polovině roku 2021 došlo ke strukturální změně. Ceny budou růst trendově rychleji a fluktuace budou daleko častější,“ uvádí s tím, že vlastní zdroje energie v dlouhodobém horizontu zlevní elektřinu pro české odběratele.

Kontraproduktivní snahy

Dlouhý si všímá toho, že klimatické změny jsou zejména mezi mladými v západoevropských zemích považovány za největší problém lidstva a boj proti nim se někdy posouvá do ideologických pozic.

Čtěte také

Volba priorit předsednictví je omezená. V zásadě půjde o covid, klima a bezpečnost, avizuje ministr Bek

„Prostě za každou cenu chceme něčeho dosáhnout, a to myslím, že je chyba. Prezident Macron ve Francii je toho živoucím důkazem,“ poukazuje Dlouhý, že ekologií motivované zvýšení spotřební daně na benzín odstartovalo protesty žlutých vest.

Pokud prý politika boje proti klimatickým změnám nebude respektovat konkrétní možnosti, stane se kontraproduktivní. „Lidé se vzbouří a vlastně to povede proti cílům klimatické politiky,“ dodává.

„Spousta podnikatelů to chápe, ale je třeba pro to vytvořit podmínky, které přilákají domácí i zahraniční kapitál, pokud opravdu chceme udělat transformaci naší energetiky a otočit ji k moderním zeleným technologiím. Nezpochybňuji nutnost reagovat na klimatickou změnu. Já se jen bojím, že když budeme reagovat neuspořádaně, hurá stylem, že to může být dokonce z hlediska boje s klimatickou změnou kontraproduktivní,“ uzavírá Dlouhý.

Mělo by Česko budovat jadernou energetiku, i kdyby to mělo vést k roztržce s Evropskou unií? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.