Samotářské včely vyrábějí pro potomky obdobu našeho jogurtu. Jsou klíčové pro úrodu v sadech

Čtěte také

Hmyzu dál ubývá. Ani čmelák nedokáže před klimatickou změnou utéct

To, že se v tělech hedvábnic našlo tolik laktobacilů, které užíváme i my kvůli zdraví střeva nebo k vyvážení účinku antibiotik, překvapilo i vědce.

„Jogurtová bakteriální kultura způsobí, že se potrava po nějakou dobu nekazí,“ popisuje ekolog a entomolog Ondřej Sedláček. 

Studie proběhla na severoamerické včele Colletes inaequalis. Také v Česku žije 13 druhů hedvábnic. Podle vědců objev dokládá, že studovat mikrobiom včel se vyplácí.

Včelí zlodějky

Většina z 20 tisíc druhů včel na světě sbírá pyl i nektar. Nektar využívají jako zdroj okamžité energie, pyl, který je bohatý na bílkoviny, schraňují pro larvy.

Pyl, který déle vydrží, se ale zároveň stává lákadlem pro ostatní druhy včel. Například parazitické včely dokážou ostatním včelám odcizit celá hnízda včetně zásob pylu. 

Netypický pokrm s bakteriální kulturou nekradou, protože nejsou zvyklé na jinou než pylovou potravu. Specializace na tekutou stravu se i z tohoto pohledu jeví jako výhoda.

Unikátní receptura

Čtěte také

Včely a ptáci zlepšují sklizeň kávy. Bez nich by úroda klesla o čtvrtinu

Včely hedvábnice si vyrábějí výměšky ze slin a z jedné specializované žlázy. Z nich vytvoří na vnitřní straně hnízda biofilm, který nepropouští tekutiny.

„Dávají do ní nektar a trochu pylu, a když to naočkují bakteriemi z mikrobiomu, vznikne něco jako jogurt,“ líčí unikátní recepturu entomolog Petr Šípek.

Dalším důvodem, proč je pro zmíněné včely samotářky kvašení důležité, může být ochrana zdraví.

Užitečné bakterie

 „Je možné, že to brání jiným mikrobiálním procesům, které by svedly kvasné dráhy jinam, třeba k alkoholu,“ uvažuje Ondřej Sedláček.

Bakterie pro potomstvo včely berou z květů rostlin. Neprobíhá tam tedy specializace jako třeba u mravenců, kteří potřebují k životu konkrétní kvasinky. 

„Když se včelí larva přemění na kuklu v dospělce, tuto schopnost ztrácí,“ vysvětluje vědec, který se zabývá i praktickou ochranou přírody. Dospělé hedvábnice se živí čerstvým nektarem z květů. 

Významní opylovači

Odborníci varují, že zatímco chovu včel medonosných věnujeme velkou pozornost, volně žijící samotářské včely opomíjíme, i když by bez nich těžko přežily třeba ovocné stromy.

Zednice ryšavá|foto:Petr Šípek, Archiv Petra Šípka

„Je dokázané i spočítané, kolik procent úrody navíc přinese, když v sadu budete mít samotářské včely,“ dodává Petr Šípek.

Na rozdíl od včel medonosných samotářky provozují jednotlivé domácnosti. I v české přírodě obývají velmi pestré prostředí.

Drvodělky nebo maskonosky hnízdí ve dřevě, pískorypky se zavrtávají do písčité půdy, maltářky do zdí nebo skalek, zednicím vyhovují prázdné ulity hlemýžďů nebo i populární hmyzí hotely.

Jak vypadá strava, kterou včely hedvábnice vyrábějí pro své potomky? Kterému hmyzu vadí město a kterému méně? Proč je dobré vědět, jak vypadá mozek octomilky? Poslechněte si celou Laboratoř. Nové studie vysvětlují přírodovědci Petr Šípek a Ondřej Sedláček, spoluúčinkuje herec Kajetán Písařovic.