Sami se ze sféry ruského vlivu nedokážeme vymanit, na to jsme příliš malí, říká expert na postsovětský prostor Stulík

5. květen 2021

Ruské diplomaty v reakci na výbuch muničního skladu ve Vrběticích zatím vyhostilo jen pět východoevropských zemích, naproti tomu v západní Evropě byla odezva slabá. Bývalý diplomat David Stulík se domnívá, že Česká republika své požadavky nepodala dostatečně jasně a hlasitě.

Připomíná odlišnou reakci, které se dostalo Velké Británii po útoku na bývalého agenta GRU Sergeje Skripala, k němuž došlo v roce 2018 v Salisbury. Tehdejší britská premiérka Theresa Mayová ovšem obvolala všechny lídry členských zemí Evropské unie a NATO a požádala je o pomoc.

Čtěte také

„Minulý týden se pouze uskutečnil telefonát mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a americkým ministrem zahraničí Anthony Blinkenem. Věc nebyla na vysoké politické úrovni předjednána, “ upozorňuje Stulík a připomíná:

„Také si vzpomeňme, jak chaotickým způsobem jsme s tím byli seznámeni my v České republice. Neexistoval plán strategické komunikace ani vůči českým občanům, vše se dělalo horkou jehlou.“ 

V kauze Vrbětic neexistoval plán strategické komunikace ani vůči českým občanům, vše se dělalo horkou jehlou.
David Stulík

Česká diplomacie postrádala instrukce, jak postupovat, a chyběl ministr zahraničních věcí, který by řídil a koordinoval informování našich spojenců. Toho krátce před zveřejněním podrobností o útoku ve Vrběticích vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) odvolal.

„Osobní vztahy a kontakty, které Tomáš Petříček (ČSSD) měl se svými kolegy v jiných zemích, tady hrají velkou roli,“ zdůrazňuje Stulík.

Čtěte také

Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by se zejména západoevropské státy měly odhodlat k silnější společné reakci na vrbětickou kauzu. Stulík se domnívá, že by k tomu mohlo dojít v případě, pokud by vyšlo najevo, že aktéři výbuchu ve Vrběticích působili i v dalších evropských zemích, jak tvrdí investigativní server Bellingcat.

„Velké členské státy se na to dívají z většího nadhledu. Není to pro ně taková váhová kategorie, jako je třeba Velká Británie, nebo pokud by se tyto útoky staly v Německu, ve Francii nebo Španělsku. Tam by reakce asi byla trošku jiná. Ale je to důvod pro nás aktivizovat spolupráci s menšími státy,“ uvádí bývalý diplomat.

Česko ve sféře vlivu

Rusko podle něj cíleně vyvolává konfrontace se Západem, a to kvůli domácí politice.

Čtěte také

„Nic, co Rusko dělá, nedělá s jedním cílem. Cílem zahraniční politiky je maximálně rozdělit jednotu evropských států a rozdrobit je na různé skupiny, které spolu mají neshody. To je příklad ropovodu Nord Stream 2, kde proti sobě stojí Baltské státy a Polsko a na druhé straně Německo.“

Politici, kteří napadají Evropskou unii, tím podle Stulíka napomáhají Rusku, protože podrývají důvěru veřejnosti v evropské instituce. „Cíl Ruska je ukázat, že západní model liberální demokracie není tak silný a efektivní jako ten ruský s tradičními hodnotami,“ tvrdí odborník na postsovětský prostor a dodává: 

„Každý, kdo populisticky, demagogicky útočí na myšlenku evropské integrace, tím velice pomáhá ruské propagandě. V tom, že nás uvnitř Unie značně oslabuje. Protože značná část veřejnosti, a nejen v Česku, naslouchá alternativním zdrojům informací a má pochyby, jaká jsou ta oficiální vysvětlení.

Každý, kdo populisticky, demagogicky útočí na myšlenku evropské integrace, tím velice pomáhá ruské propagandě.
David Stulík

Česká republika se prý sama nedokáže vymanit ze sféry ruského vlivu.

„Sami to nedokážeme, na to jsme příliš malí. V Moskvě nemají rádi, když si podle jejich výkladu malé země dovolují na ně vyskakovat. Pro nás je velice důležité budovat koalice s podobně smýšlejícími státy a ve spolupráci s nimi zadávat tón a nadhazovat témata na evropské úrovni, aby naše pozice byla maximálně reflektována,“ uzavírá David Stulík.

Jaké vztahy chce mít Rusko se Západem? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související