Rusové začínají se stavbou čtyř jaderných reaktorů v Číně. Putin a Si Ťin-pching si rozumějí nejlíp v historii, komentuje South China Morning Post

20. květen 2021

Čína a Rusko se dohodly na zesílení spolupráce ve strategicky důležitých oblastech, uvádí hongkongský deník South China Morning Post v článku o spojenectví zemí v jaderné energetice. Prezidenti Vladimir Putin a Si Ťin-pching spustili virtuálním ceremoniálem výstavbu čtyř nových jaderných reaktorů v Číně. 

Čtěte také

Jedná se o bloky 7 a 8 jaderné elektrárny Tianwan a bloky 3 a 4 jaderné elektrárny Xudabao, které používají ruskou technologii.

Rusko a Čína chtějí spolupracovat i na zmírňování dopadů klimatické změny. Podle čínského prezidenta by měly být konstruktivními hráči na cestě ke globální udržitelnosti. I proto státní ústřední televize v reportáži o spuštění reaktorů nezapomněla zmínit, že nové reaktory nahradí elektrárny, které používají fosilní paliva.

Oba lídři si pochvalují výborné vzájemné vztahy s poukazem na změny, kterými teď svět prochází. Podle Putina si teď jejich státy rozumí nejlíp v historii. South China Morning Post upozorňuje, že se země začínají víc spojovat v době, kdy roste napětí mezi nimi a Západem. Expert na rusko-čínské vztahy Yang Jin tvrdí, že v reakci na tlak Západu budou Rusko a Čína těsněji spolupracovat i v geopolitických záležitostech.

Palestinsko-izraelský konflikt v Bundestagu

Server Deutsche Welle píše o německých reakcích na násilí mezi Palestinou a Izraelem. Součástí demonstrací proti izraelskému postupu jsou podle něj výbuchy antisemitismu. Zástupci muslimských komunit se proti nim vymezují.

Čtěte také

Šéf Centrálního výboru muslimů v Německu Aiman Mazyek označil skandování nadávek židům za odporné scény a dodal, že není možné odsuzovat rasismus a zároveň šířit protižidovskou nenávist. 

Deutsche Welle pak připojuje výpovědi akademiků i demonstrantů. Shodují se v tom, že je potřeba oddělit ospravedlnitelnou kritiku od antisemitismu. Rozlišovat mezi nesouhlasem s postupem státu Izrael – jeho politikou okupace a vyvlastnění Arabů ve východním Jeruzalémě nebo na Západním břehu – a nenávistí k Židům. Její šíření se podle nich nedá ospravedlnit vůbec ničím a omezuje možnosti řešení už tak složitého a zablokovaného sporu. 

Detsche Welle píše i o debatě zákonodárců v dolní komoře německého parlamentu Bundestagu. Taky oni odsoudili projevy antisemitismu na demonstracích v Německu. Zároveň se postavili na stranu státu Izrael prohlášením, že má právo na obranu.

Prostředníkem je Egypt

Izrael se chystá omezit vojenské zásahy v Pásmu Gazy, aby zmírnil napětí a usnadnil cestu ke klidu zbraní. Píše to izraelský deník Haaretz s odvoláním na izraelskou vládu.

Čtěte také

Premiér Benjamin Netanjahu přitom včera prohlásil, že chce ve vojenské operaci pokračovat. Reagoval tím na požadavek amerického prezident Joea Bidena, aby konflikt rychle uklidnil. Spojené státy jsou největším partnerem Izraele a Biden s Netanjahuem spolu včera mluvili už počtvrté během posledního týdne. 

Podle jednoho z předních izraelských diplomatů může americký tlak na Izrael povzbudit palestinské ozbrojené skupiny k další raketové palbě – vina za pokračování násilí by pak padala víc na Izrael. Netanjahuovy výroky ale nejsou přímo v rozporu s tím, že by Izrael zastavil akce, píše Haaretz a dodává, že příměří by mohl dojednat neutrální Egypt.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.

autoři: Vojtěch Podjukl , lup
Spustit audio

Související