Lidé byli lynčováni kvůli svému etniku, mezi Araby a Židy vznikla hluboká rána, popisuje Kalhousová

„Byl to Hamás, kdo rozhodl o začátku a průběhu konfliktu, což Izrael zaskočilo a chce ukázat, že on bude ten, kdo rozhodne o konci. Zasáhl cíle, které zasáhnout chtěl, a tím, jak přibývá civilních obětí v Gaze, tak i tlak na Izrael začíná narůstat,“ vysvětluje.

Čtěte také

Petr Pavel: Cílem Izraele je způsobit Hamásu co největší škody, pak nastane prostor pro vyjednávání

Gaza patří k nejhustěji zalidněným oblastem na světě, Hamás navíc svou kritickou infrastrukturu ukrývá v civilních oblastech:

„Nemá problém své tunely umístit pod školy či nemocnice. Než Izrael bombarduje budovu, tak obyvatelům oznámí, aby ji opustili. Ale když mu jde o to, aby trefil představitele a bojovníky Hamásu, tak těm vědět nedá – a pak je velká pravděpodobnost civilních obětí,“ pokračuje Kalhousová.

Když jde Izraeli o to, aby trefil Hamás, tak vědět dopředu nedá – a pak je velká pravděpodobnost civilních obětí.
Irena Kalhousová

Hamásu podle ní bude trvat měsíce a roky, než se vzpamatuje z rány, kterou mu Izrael zasadil: „To je dobrá zpráva, ale není to dlouhodobě dobrá zpráva, protože to není řešení toho konfliktu.“

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy vypukla válka

Palestinský prezident Mahmúd Abbás odložil volby, které se měly konat 22. května, protože nebylo jasné, zda Izrael umožní hlasování ve východním Jeruzalémě. Podle Kalhousové tím odvrátil porážku svého hnutí Fatah.

„Je to hnutí, které je velmi zkorumpované, neefektivní a v očích mnohých Palestinců dávno ztratilo legitimitu,“ dodává s tím, že i kvůli poměrně vysoké popularitě Hamásu se Abbás rozhodl volby zrušit.

Hluboká rána

Na rozdíl od posledního velkého konfliktu z roku 2014 došlo tentokrát k nepokojům mezi radikály z řad izraelských Arabů a židovských komunit. Podle Kalhousové to obě strany velmi zaskočilo a vznikla řada iniciativ k uklidnění situace.

Čtěte také

Jan Fingerland: Etnická miniválka v Izraeli

„Mnozí chápou, že je to opravdu vážná situace a je třeba konat. Od nevládních organizací, které se zaměřují na společné soužití, slyšíme, že je obrovský zájem mezi lidmi zapojit se do jejich aktivit. To je světlo na konci tunelu a možná ta jediná dobrá zpráva z toho, co se v posledních dnech odehrávalo v Izraeli,“ uvádí ředitelka Herzlova centra izraelských studií.

Rána, která mezi oběma komunitami vznikla, je ale hluboká. „To, že se najednou soused bál souseda a lidé byli lynčováni na základě svého etnického původu, bude ve společnosti rezonovat dlouho. A bude dlouho trvat, než se to zahojí,“ podotýká.

Že se najednou soused bál souseda a lidé byli lynčováni na základě svého etnického původu, bude ve společnosti rezonovat dlouho.
Irena Kalhousová

Donedávna to přitom vypadalo, že se pozice izraelských Arabů zlepšuje a podaří se je více zapojit do společnosti. Během koronavirové krize byli oceňováni arabští lékaři a při nedávné tragédii na hoře Meron, při které bylo ušlapáno 45 ortodoxních židů a další byli zraněni, to byli právě místní arabští obyvatelé, kteří přeživším pomohli.

Poprvé v historii Izraele měla arabská strana nakročena k tomu, aby se stala součástí vlády, nebo ji alespoň podporovala. „Tím, že v pondělí minulý týden začal konflikt a jednání se zastavila, tak se obávám, že Izrael má spíše nasměrováno k pátým předčasným volbám,“ uzavírá Kalhousová.

Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.