Thomas Kulidakis: Evropská unie se zapojila do války vakcínové diplomacie na Balkáně s Ruskem a Čínou
Do Bosny a Hercegoviny dorazily první dávky vakcín západní provenience pod vlajkou unijní slíbené pomoci EU4Health. Distribuci zajišťuje Rakousko, eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi slíbil, že Evropská unie sousedy na západním Balkáně nezklame. Jeho slova jsou přímou reakcí na prohlášení místních politiků, kteří si stěžovali, že je unijní soused nechal na holičkách.
Promluvil tak premiér albánský. Vysvětlení lidu Severní Makedonie, proč se neočkuje, poskytnul místní premiér se slovy, že za to může západní orientace země. Proto si prý nemohla obstarat dostatek vakcín z různých zdrojů, jako to udělalo sousední Srbsko snažící se o zahraniční politiku více azimutů. Bělehrad svým vakcinačním úspěchem a dary sousedům značně vylepšil svůj obraz v zahraničí a hlavně v regionu.
Čtěte také
Od začátku vakcinace se do akce pustily také další mocnosti soupeřící s Unií o vliv v jejím blízkém sousedství. Rusko poskytlo dostatek vakcín i výrobní patent Sputniku V Srbsku, takže země mohla obdarovávat, jak jí libo. V době, kdy do Bosny a Hercegoviny z Unie dorazilo deset a půl tisíce prvních vakcín Pfizer/BioNTech, čínský velvyslanec předal 80 tisíc dávek vakcíny Sinopharm.
Před albánskými parlamentními volbami premiér Edi Rama osobně přivezl čínské vakcíny z Turecka. Turecko je schopné vlastní zásoby posílat dále, přičemž je z Pekingu získalo mimo jiné také kvůli naději Číny, že se jí to vyplatí. Z toho je zřejmé, jaké zpoždění akce evropského projektu sjednocení nabrala vůči konkurenci.
Vyvažovat vliv konkurenčních mocností
Důležité ale na celém unijním počinu je, že podle bosenských představitelů bude mít země díky mixu vakcín dostatek očkovacích látek k proočkování obyvatel. A nejen ona.
Čtěte také
Když odhlédneme od politiky v duchu motta posledního roku, že zdraví na prvním místě, je jedno, odkud vakcíny jsou. Zásadní je, že jsou, aby se na starém kontinentě mohli očkovat všichni. Západní Balkán je přitom obzvláště důležitý. K tomu stačí pohled na mapu, kde v jinak jednolitém prostoru Unie a na ni navázaných států typu Švýcarsko tvoří právě část zemí jihovýchodní Evropy výjimku.
Z hlediska geopolitického je důležité, že Evropská unie se snaží dostát svému slovu. Sice pozdě, ale přece. Na její omluvu je možné říci, že sama vakcíny neprodukuje, nýbrž je závislá na dodávkách soukromých společností zvenčí, už tak pro samotnou Unii mnohdy trestuhodně zpožděných.
V tom mají výhodu Čína i Rusko, které mají jak očkovací látky, tak patenty k nim. Občanům členských států by se také ze začátku špatně vysvětlovalo, proč vakcíny zdarma směřují do nečlenských zemí, když v Unii je jich málo.
Pokud chce Unie i nadále ve svém zájmovém blízkém pohraničí vyvažovat vliv konkurenčních mocností, bylo by nejlepší, kdyby sama na základě licencí v členských státech vakcíny produkovala v co možná největší míře. Dají se pak využít pro účely zdraví na prvním místě, stejně jako pro účely politické a geopolitické na místě druhém. A vylepšování vlastního obrazu vakcínovou diplomacií na místě třetím.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
