Rusko velmi stojí o návrat do G7, Putinovi chybí „ty úžasné“ návštěvy na Západě, míní politický geograf Romancov

Čtěte také

Za špatné vztahy se Západem si může Rusko samo. G7 s tím nesouvisí, vysvětluje odborník

Podle politického geografa Michaela Romancova k tomu ale není důvod. Rusko do skupiny ekonomicky nejvyspělejších zemí nepatří. A navíc z ní bylo vyloučeno právě kvůli tomu, jakým způsobem se chová na mezinárodním poli.

„Ruský politický establishment se sám rozhodl, že do skupiny patřit nechce, tak tam není,“ konstatuje Romancov s tím, že Rusko je součástí řady jiných důležitých formátů, ve kterých může přispět k řešení mezinárodních problémů. Jako příklad pak uvádí Radu bezpečnosti OSN.

Rusko prý velmi stojí o to, aby se do skupiny nejvyspělejších ekonomik světa vrátilo. A odráží se to i v pozornosti politiků i ruských médií.

„Putin si velmi užíval, když byl pravidelným a váženým hostem v Paříži, Londýně, Berlíně. To okupací Krymu skončilo. Čas od času se dostane na Západ, ale většinou nejde o ty úžasné a ceremoniální státní návštěvy na nejvyšší úrovni. Ale o skromnější a pracovní jednání,“ popisuje.

Rusko na své straně nikoho nemá. Pokud pomineme Jižní Osetii, Abcházii, popřípadě Bělorusko, Kazachstán nebo Arménii. A s tím díru do světa neuděláte.
Michael Romancov

Nejednotný Západ

Podle jednoho z evropských diplomatů, který byl na jednání přítomen, byla diskuse o Rusku na summitu „velmi výbušná a napjatá“.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Sliby a chyby G7

Romancov to vysvětluje tím, že země G7 s Ruskem dlouhodobě jednají bilaterálně, ale navzdory velkému úsilí bezúspěšně – například Japonsko ve sporu o Kurilské ostrovy. Hlavní roli ale zřejmě sehrál způsob, jakým Trump agendy nastoluje.

„Pokud se podíváme na americkou administrativu jako celek, tak ty vztahy jsou velice chladné. Nicméně Trump je zmítan svými vášněmi, pozice je každou chvilku jiná. Minimálně v rétorické rovině,“ upozorňuje expert.

Zatímco Velká Británie má s Ruskem špatné vztahy, Kanada si udržuje odstup a země jako Japonsko, Itálie nebo Německo jsou vůči němu vstřícnější. Francie by zase chtěla hrát roli prostředníka, o což se snaží zejména prezident Emmanuel Macron.

Čtěte také

Jan Jůn: Brexit po Biarritzu aneb nemístný optimismus Borise Johnsona

Západ ovšem rozděluje nejen vztah k Rusku nebo Íránu, ale i obchodní vztahy nebo postoj ke změně klimatu. „Je to čím dál víc vidět. Souvisí to s tím, jak se vyvinul vztah mezi Spojenými státy a zbytkem světového společenství,“ podotýká Romancov.

Zatímco za vlády Baracka Obamy Evropa stála za Amerikou, nástup Trumpa přinesl prudký obrat. „Výstup summitu v Biarritzu je poměrně stručný. Státy se v zásadě shodly jen na tom, že existují nějaké problémy, které jsou jim společné. Ale že by tam byl náznak řešení, to ne,“ uzavírá Romancov.

Co přinese schůzka tureckého prezidenta Erdogana s Putinem v Moskvě? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.