Thomas Kulidakis: Summit G7 potvrdil narůstající nejistotu ve světě

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Summit G7 ve francouzském Biarritzu

Premiéři a hlavy sedmi nejbohatších zemí světa, demonstranti v ulicích a místní obyvatelé s obtížemi snášející celé dění.

Charakteristický obraz setkání zemí G7, který se neustále opakuje. Letošní jednání je ale přece jen zvláštní tím, že politici poprvé od roku 1975 nepodepíší společné prohlášení.

Důvod nezvyklého činu je nasnadě. Byť to prezident Spojených států amerických Donald Trump popírá, příčina sporů je jeho politika zaměřená na úzce definované americké zájmy. Evropské státy ho tedy ještě jednou varovaly, aby nezaváděl cla na dovoz automobilů a automobilových součástek ze starého na nový kontinent.

Takové rozhodnutí by vyvolalo evropskou odvetu, která by Spojené státy americké mohla bolet více než konflikt s Čínou. Škody by ovšem byly celosvětové. Trump ovšem věří, že si na Evropské unii vynutí ústupky. Do konfliktu s USA se dostala také Francie, která letos G7 předsedá. Kvůli dani na produkty internetových gigantů, kteří své celosvětové zisky nedaní v zemích původu.

Případ obchodní války na spadnutí jen ilustruje další sporné body. Kromě cel se státníci nedokáží dohodnout na ochraně klimatu naší planety, jejíž počasí je stále více nevyzpytatelné.

Shodneme se, že se neshodneme

Zatímco ostatní členové G7 chtějí dodržet pařížskou klimatickou dohodu, administrativa Donalda Trumpa nikoliv. V Amazonii hoří plíce planety, jednotlivé státy nabízejí pomoc, Spojené státy ale zároveň nevyvíjí účinný tlak na Brazílii, aby deštné pralesy nekácela raketovým tempem.

Z hlediska mezinárodní politiky se v průběhu G7 odehrály dvě důležité věci. První byla návštěva premiéra Indie, která je opět na pokraji války se sousedním Pákistánem o Kašmír. Případný rozsáhlý konflikt dvou jaderných mocností by měl fatální důsledky ve všech myslitelných ohledech. Přílet ministra zahraničí Íránu byl charakteristický pro další konflikt mezi největšími světovými mocnostmi.

Americká administrativa vyhrotila vztahy s Íránem svým jednostranným odstoupením od jaderné dohody, která uvolnila sankční režim vůči Teheránu výměnou za zastavení jaderného programu. Ostatní signatáři chtějí dohodu uchovat, cítí se uražení tlakem Spojených států na evropské firmy a hledají cesty, jak sankční režim USA obejít.

Jediný Londýn vedený novým premiérem váhá, zdali se k USA nepřidat v touze po budoucí údajně exkluzivní vzájemné obchodní dohodě. Rozhodování to je nelehké, jak ukázal případ íránského tankeru zadrženého a později propuštěného Gibraltarem, který Velká Británie spravuje.

Ke koloritu zasedání G7 patří také demonstranti, kteří opět upozorňují hlavně na narůstající příjmovou nerovnost ve světě. Letošní analýza poradenské společnosti Boston Consulting Group odhalila, že i přes všechny závazky vlastní bohatí více a počet chudých narůstá.

Nejvýraznější a nejlepší výsledek letošního setkání nejbohatších zemí světa zatím tedy je, že se Evropská unie zavázala přispět přes půl miliardy eur na globální fondy pro boj proti AIDS, malárii a jiné problémy v Africe.

Thomas Kulidakis

Šance přizvat do G7 opět Rusko zůstala promeškaná. Bylo sice po právu vyloučené v roce 2014 kvůli anexi Krymu, ale je potřeba udržovat komunikační kanály. V konečném součtu se tedy ve Francii odehrálo drama nazvané „Shodneme se, že se neshodneme“. Ke škodě celého světa.

Autor je komentátor Českého rozhlasu