Lukáš Kovanda: Na summitu G7 se pod tlakem ocitne Trump i Merkelová

22. srpen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Donald Trump a Angela Merkelová

Každoroční vrcholné setkání státníků hospodářsky nejvyspělejších zemí světa se letos ponese v obzvláště ponurém duchu.

Těžko za celou historii setkání zemí skupiny G7, která se počítá od poloviny 70. let, najít ročník, jejž by předznamenávala ještě chmurnější a napjatější atmosféra.

Čtěte také

Letos to bude vyloženě „přetlačovaná.“ Pod tlakem se ocitnou zejména Spojené státy a Německo. Spojené státy vedou už přes rok obchodní válku s Čínou, navíc však hrozí celní válkou také Evropské unii.

Americký prezident Donald Trump si nedávno při předvolebním setkání s příznivci postěžoval, že Evropská unie je – co se cel a obchodních překážek týče – ještě horší než Čína. Takový výrok v podstatě vylučuje, že by mohl couvnout ze svého úmyslu zavést dodatečná cla na evropská auta. Zřejmě se k tomu odhodlá v první polovině listopadu. Na nadcházejícím setkání zemí skupiny G7 budou mít evropští státníci zřejmě poslední možnost vyvinout na Trumpa koordinovaný tlak a přesvědčit jej, aby si to ještě rozmyslel.

Klíčovou obětí cel na evropská auta by bylo Německo. Kancléřka Angela Merkelová tedy zřejmě na Trumpa na summitu G7 vyvine tlak vůbec nejsilnější, byť spíše v rámci neformálních hovorů na okraj summitu, neboť obchodní válka jako taková na oficiálním programu není.

Dá se sázet na zatvrzelost?

Čtěte také

Potíž je v tom, že právě Německo má také hodně másla na hlavě. A to i z pohledu dalších zemí, jež se summitu zúčastní. To by mohlo zhatit možný plán na opravdu koordinovaný nátlak na Trumpa.

Berlín totiž už několik let úspěšně dodržuje rozpočtovou politiku nulového schodku. Berlín si tak sice vytváří rezervu na ekonomicky horší časy a snižuje svůj dluh. Zároveň tím ovšem způsobuje, že německé firmy či domácnosti nekupují tolik zahraničního zboží.

Motor evropské ekonomiky tak vlastně jede na půl plynu. Kancléřka Merkelová tudíž na summitu jistě uslyší, že by měla odkývnout rozpočtovou injekci německé ekonomice. Injekce by pomohla francouzskému, italskému či třeba i českému hospodářství.

Čtěte také

Povzbuzující účinek berlínské injekce by pocítili například čeští exportéři. Lze čekat, že by stoupla poptávka Němců – firem a domácností – právě i po českém dovozu, včetně toho v podobě subdodávek. Vláda premiéra Andreje Babiše by přitom pochopitelně na berlínskou rozpočtovou injekci nemusela ze svého přispět ani haléřem.

Při nulových nákladech by naopak vykázala vyšší inkaso česká státní kasa. Exportérům by díky vyššímu německému odbytu narostl zisk, takže státní kase zase daňový příjem. Babiš by tak měl více peněz třeba na starobní penze, jejichž navyšování zásadně pomáhá držet jeho popularitu nahoře.

Z hlediska českých ekonomických zájmů – a i z hlediska Babišova zájmu na opětovném vítězství u voleb – je tedy více než zřejmé, jak by měla nadcházející „přetlačovaná“ zemí G7 ideálně dopadnout. Ideální totiž bude, když Trump tlaku podvolí a cla na evropská auta odpíská. A pokud současně Merkelová tlaku rovněž podlehne a k rozpočtové injekci zaujme vstřícnější postoj.

Lukáš Kovanda

Ano jedno z toho však není příliš realistické. Spíše lze sázet na zatvrzelost obou klíčových státníků. Jestliže se Trump, ani Merkelová tlaku nepoddá, bude nálada na dalším summitu G7, který se koná příští rok ve Spojených státech, snad ještě chmurnější než letos.  

Autor je hlavní ekonom Czech Fund

Spustit audio