Adam Černý: Trumpovo heslo America First a spojenci v Evropě

Donald Trump
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Donald Trump

Americký prezident Donald Trump si vysloužil přízeň velké části svých voličů svým sloganem „America First“ neboli „Spojené státy v prvé řadě“.

Jedna věc je však, jak tato politika funguje doma, a druhá, když se obrátí vůči spojencům.

Nejnázorněji se to ukázalo na prezidentově nápadu koupit Grónsko. Základem byla úvaha, že při znovu narůstajícím riziku závodů ve vyzbrojování jadernými raketami mezi Ruskem a Spojenými státy nabude radarová základna v Thule na největším světovém ostrově na strategickém významu, který mívala v dobách studené války. A co má strategický význam, to by bylo vždy lepší mít na své vlastní půdě, i kdyby ji třeba bylo nutno teprve koupit.

Jak se následně ukázalo, tato obchodnická rovnice nezahrnula její druhou obvyklou část, a to, že kdo chce kupovat, musí také najít prodejce. Podle Trumpových představ jím měla být dánská vláda, když přece velké Grónsko patří malému Dánsku, jemuž by se to mělo zamlouvat, protože s ním má nemalé každoroční výdaje.

Ostrov, který má onu strategickou polohu v severním Atlantiku a možná i obsáhlé zdroje důležitých surovin, ale nemůže vláda v Kodani prodávat jen tak, protože Grónsko se těší rozsáhlé autonomii, kterou by místní obyvatelé navíc mohli, pokud by chtěli, přeměnit v úplnou samostatnost, což se jim však s ohledem na ony pravidelné subvence z Dánska dosud nezdá výhodné.

Johnsonova premiéra

Svou přímočarou nabídkou tak americký prezident zaskočil nejen vládu v Kodani, ale i grónskou samosprávu, kterou ve své velkorysosti nejspíše zcela přehlédl. Nebyl by to však Donald Trump, aby se nepokusil z rýsující se šlamastyky vybruslit po svém.

Premiérce Mette Frederiksenové obratem vzkázal, že když jeho nabídku pokládá za absurdní, raději promptně zruší svou již ohlášenou státní návštěvu v Kodani. Není divu, že hostitelé se museli cítit zaskočeni až možná uraženi. Proto svému dánskému kolegovi obratem volal americký ministr zahraničí Mike Pompeo, aby se vzájemně ujistili, jak jim na vzájemných vztazích záleží.

Politikem, který by si měl bedlivě všímat, jak se Trumpova zásada „America First“ proměňuje v zásadu „Jste můj spojenec, jen když mi ve všem vyhovíte“, je britský premiér Boris Johnson chystající se na svou první velkou světovou premiéru o víkendové schůzce nejvyspělejších zemí G7 ve francouzském Biarritzu.

Adam Černý

Až do svého nadcházejícího odchodu z Evropské unie hrálo Spojené království roli překlenovací spojky mezi oběma břehy Atlantiku. Teď však na londýnské Downing Street číslo 10 musí řešit dilema, že když se budou držet své dosavadní a také ostatním Evropanům blízké politiky vůči například Íránu nebo důsledkům klimatické změny, mohou si pohněvat Donalda Trumpa, který v těchto otázkách razí odlišný názor.

Už Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová si vyzkoušela, jak se šéf britské vlády může z Bílého domu dočkat zprvu horoucně pochvalných slov a nakonec notně studené sprchy.

Autor je komentátor Hospodářských novin