Rusko prokázalo značnou organizační neschopnost. Ze svých chyb se ale dokáže časem poučit, varuje analytik Ludvík

Opětné úvahy o zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou považuje za špatný nápad.

Čtěte také

Rakety na polském území? Zřejmě nešťastná náhoda, ale ani Zelenskyj nemůže strašit neověřenými informacemi, říká bývalý šéf generálního štábu Šedivý

„Bezletová zóna by teď byla stejně problematická jako na začátku války. Ona v podstatě na Ukrajině do značné míry funguje – alespoň v té funkci, ve které si ji představovali ti, kteří ji prosazují,“ říká analytik Ludvík v pořadu Osobnost Plus.

„Ukrajinská protivzdušná obrana v podstatě brání ruskému letectvu, aby operovalo nad většinou území s výjimkou fronty. Takže by neměla žádnou zásadní přidanou hodnotu, ale mohla by nás stále dostat do konfliktu s Ruskem, protože jednotky NATO by byly nuceny střílet na ruské síly,“ vysvětluje.

Protivzdušná ochrana Ukrajiny by musela fungovat jako integrovaný systém propojených radarů.
Jan Ludvík

Možnosti Západu jsou podle analytika opravdu omezené – pokud tedy nechceme jít do války s Ruskem. „A to s sebou nese riziko jaderné eskalace. To nejlepší, co může Západ udělat, je poskytovat Ukrajině protivzdušnou obranu a munici.“

Čtěte také

Svět už nikdy nebude stejný i proto, že si Putin začal hrát na Ivana Hrozného, myslí si bývalý politický poradce a publicista Havlík

Aby ale protivzdušná obrana fungovala na principech NATO, nejde to udělat jednoduše.

„Musela by totiž fungovat jako integrovaný systém propojených radarů, které vzájemně ,vidí‘ celé území a dokážou zachytit každý útočící cíl,“ popisuje. Když to má k něčemu přirovnat, říká, že nějak podobně se staví nová počítačová síť.

Jenže systémy, které používá NATO, jsou sofistikované, Ukrajinci ale donedávna primárně spoléhali na modernizované systémy sovětského původu – ty podle analytika úplně dokonale neumí se systémy Aliance spolupracovat.

Problémem NATO není nutnost čelit letectvu protivníka. Proto nepotřebuje silnou protivzdušnou obranu.
Jan Ludvík

„Je potřeba každý ten systém jednotlivě upravit, aby se do integrovaného systému protivzdušné obrany dal zapojit, což chvíli trvá a ani to není úplně jednoduché. To je problém číslo jedna. Problém číslo dvě je, že NATO těchto systémů nemá až tak moc.“

Čtěte také

Ukrajina bude s Rusy jednat, jen pokud se stáhnou z celého jejího území. Zelenskyj ale i tak ustoupil, říká zpravodaj Dorazín

„Protože se v podstatě od konce studené války celkem logicky vědělo, že vždy bude bojovat proti protivníkovi, vůči kterému bude mít vzdušnou převahu. Proto má velmi silné letectvo. Problémem NATO není nutnost čelit letectvu protivníka, a proto nepotřebuje nijak silnou protivzdušnou obranu. A už vůbec ne obranu teritoria.“

„Česká republika proto nemá žádný systém, který by byl vhodný k obraně celé země. Máme nebo kupujeme systémy SPYDER (Surface-to-air PYthon and DERby) z Izraele, které jsou ale primárně určeny k ochraně bodových cílů v dosahu řekněme desítek kilometrů. Ale na Ukrajině jsou takových cílů tisíce a tisíce.“

Rusko se bude nepochybně snažit najít další způsob, jak na Ukrajinu zaútočit.
Jan Ludvík

Jinými slovy to podle Jana Ludvíka znamená, že válka bude pokračovat dál. „Bude to souboj, dokud válka neskončí. Rusko se bude nepochybně snažit najít další způsob, jak na Ukrajinu zaútočit. Ukrajina zas bude hledat způsoby, jak tomu čelit.“

Čtěte také

Jan Fingerland: Na Ukrajinu míří íránské drony

„Ruské rakety jsou často velmi drahé, takže jich mělo opravdu jen omezený počet. Do toho jim výrazně pomohly dodávky íránských dronů, které nejsou zas až tak technologicky dokonalé, ale hlavně jsou extrémně levné. Původní poměr byl: Rusko střílelo drahé rakety, Ukrajina je levnějšími sestřelovala. Teď Ukrajina musí drahými raketami sestřelovat levné drony, což je z hlediska nějaké opotřebovávací války horší situace,“ uzavírá.

Ale i ty drony jednoho dne „dojdou“, přestože nikdo neví, kolik jich Írán nebo i Rusko vůbec dokážou vyrábět.

„Je to stejné jako u extrémně hloupé, ale levné dělostřelecké munice: za světové války jí státy dokázaly vyrábět miliony a miliony, ale v době míru to nedělal nikdo – a i proto teď oběma stranám chybí.“

„Ruský stát prokázal značnou dávku organizační neschopnosti, ale ne zas tak zásadní, aby se časem nedokázal poučit z chyb a vyrábět další a další zbraně,“ dodává Jan Ludvík.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.