Jan Fingerland: Na Ukrajinu míří íránské drony

Každá válka, která trvá více než krátkou dobu, prochází různými fázemi. Drony sehrávaly důležitou roli v počátcích konfliktu a pro ukrajinskou stranu byl přístup k tureckým dronům jedním ze způsobů, jak neutralizovat ruskou převahu v oblasti tanků.

Také ruská armáda používala a používá drony, většinou domácí výroby, zejména pro účely průzkumu, ale neměla jich dost a její velitelé možná původně ani nepočítali s takovou podobou války, která by jejich nasazení vyžadovala.

Současně je patrné, že ruští stratégové vývoj v oblasti dronů pečlivě sledovali, už proto, že právě bayraktary a další stroje sehrály zásadní roli v předloňském konfliktu mezi tureckým chráněncem Ázerbájdžánem a ruským spojencem Arménií.

Drony se vracejí

Teď, když se válka posunula do fáze souboje dělostřelectva, raketometů a dalších dalekonosných zbraní, rozhodlo se Rusko sáhnout také po ozbrojených dronech. Ale protože o velkou část z nich už přišlo a není schopno je vyrábět v dostatečném množství, obrátilo se na Írán, tedy svého spojence nejen v ukrajinské věci, ale i v regionech, jako je Sýrie.

Čtěte také

Vojenský expert: Nákup F-35 je spíš politický krok, armádě také chybí bojové bezpilotní letouny

O dohodě mezi Íránem a Ruskem o dodávkách až několika set dronů se mluví už několik týdnů a v posledních dnech se podle nepotvrzených zpráv už ruští experti zacvičují v používání íránských strojů. Samotný Írán export svých dronů do Ruska popírá.

Proč by měla ruská armáda chtít znovu používat drony? Zaprvé proto, že velké problémy začalo ruským jednotkám dělat ostřelování z raketometů, které Ukrajinci dostali ze Západu. Ruská armáda z různých důvodů nenasadila v této válce letectvo, a tak se drony zdají být náhražkou stíhaček, které by jinak byly nasazeny na eliminaci pozemních cílů.

Větší drony jsou také schopny eliminovat ukrajinské protiletecké systémy, které jsou jedním z důvodů, proč se Rusko zatím neodhodlalo nasadit letectvo, případně neposílalo letadla na mise nízko nad zemí. Moskva tedy doufá, že pomocí íránských dronů se jí podaří eliminovat nebezpečí, které pro ni představují ukrajinské raketomety, a současně si chce uvolnit ruce pro přechod na leteckou válku.

Perská volba

Proč si Rusko vybralo právě íránské drony? Vlastně mnoho jiných variant ani nemělo, protože výkonné drony vyrábí jen několik států na světě, velká část z nich by neměla zájem je Moskvě dodávat, zřejmě ani Čína. Írán drony vyrábí, a dokonce je ochoten je prodat.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jaderný Írán ve stínu jaderného Ruska

Síla íránských ozbrojených jednotek nespočívá ve velkém množství tanků a letadel, Teherán se v posledních dekádách soustředil hlavně na vývoj dalekonosných raket, případně nekonvenčních hlavic. A také dronů.

Vzhledem k tomu, že země je už mnoho let pod sankcemi, ovládá Írán výrobu těchto strojů téměř výhradně z domácích prostředků, pomineme-li skutečnost, že jde často o kopie amerických předloh. Nejsou to drony nejlepší, ale prošly ostrým nasazením, nejsou drahé, a především jsou k dispozici. Ruská volba byla tedy logická.

Není zatím jasné, jestli se Rusku íránské drony vyplatí a jak zafungují na ukrajinském bojišti, zatím je Íránci dodávali hlavně svým spojencům, jako je libanonský Hizballáh nebo jemenští Húthíové, případně armádám třetího světa, jako je ekvádorská nebo etiopská.

Z íránského hlediska jde ovšem o dvojnásob dobrý obchod. Dostanou nejen zaplaceno v penězích a ruské přízni, ale také se vyhoupnou do velmi exkluzivního klubu států, které vyvíjejí, vyrábějí a také ve větším množství exportují vojenské drony.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Podstatná část světa se ale bude soustředit na aktuální stránku věci, tedy na to, jak bude vypadat druhá fáze dronové války mezi dvěma velkými tradičními armádami.

Autor je komentátor Českého rozhlasu