Rusko chce mobilizovat dalších 400 tisíc vojáků. Náboráři už verbují imigranty ze Střední Asie
Tádžik Foziljon Umarov nedávno požádal o prodloužení svého končícího povolení k pobytu v Nižněnovogrodské oblasti, kde pracuje jako zedník. Při odevzdávání dokumentů na migračním oddělení mu úřednice nabídla vstup do řad ruských vojáků. Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda přináší reportáž, jak ruská armáda ve snaze posílit stavy pro boj na Ukrajině stále častěji cílí na imigranty ze zemí Střední Asie.
Úřednice muži nabídla, že pokud se stane vojákem, nebude už potřebovat povolení k pobytu ani pracovní povolení. Dostával by prý asi 3 tisíce dolarů měsíčně a po půl roce služby by měl nárok na ruský pas.
Ruští náboráři muže oslovují v mešitách, na ubytovnách a migračních úřadech.
Foziljon dodal, že pracovnice migračního centra byla také z Tádžikistánu a mluvila s ním jeho rodnou řečí.
Čtěte také
Moskva naposledy vyhlásila částečnou vojenskou mobilizaci loni v září, kdy povolala na 300 tisíc záložáků. Podle zdrojů z regionálních vlád nyní Rusko plánuje naverbovat dalších 400 tisíc nových vojáků, kteří mají zamířit na Ukrajinu.
Řada migrujících pracovníků ze Střední Asie uvedla, že je ruští náboráři stále častěji oslovují v mešitách, na ubytovnách a na migračních úřadech, kde se je pokoušejí ke vstupu do armády nalákat.
Slibují přitom jednorázový finanční příspěvek a následně plat převyšující i 4 tisíce dolarů měsíčně. Lákají také na urychlené získání občanství pro migranty i jejich rodiny.
A také vydírání
Běžná je také praxe vydírání pod pohrůžkou, že pokud tito muži nevstoupí do armády, budou deportování nejméně na pět let. Redakci to popsal Tádžik, který si přál zůstat v anonymitě.
Čtěte také
Jeho samotného nabídka nepřesvědčila, ale někteří další muži z ubytovny o ní prý vážně uvažovali, protože druhou možností pro ně bylo vrátit se do Tádžikistánu bez peněz, práce a bez budoucnosti.
Obhájce práv migrantů v Rusku Jurabek Amonov říká, že náboráři ani nevyžadují absolvování povinné lékařské prohlídky. Stačí prý, když muži podepíší papír, že jsou zdraví. Amonov brance upozorňuje, že téměř každý, kdo jel do války v naději, že dostane ruský pas, byl na Ukrajině zabit.
Bývalé středoasijské sovětské republiky trápí vysoká nezaměstnanost. Na území Ruska žije několik milionů lidí z těchto států. Většina se sice drží stranou od války vedené jejich hostitelskou zemí.
Čtěte také
Také se předpokládá, že mnoho stovek nebo tisíců z nich přijalo práci na ukrajinských územích okupovaných Ruskem – většinou pro ruské stavební firmy. Navzdory klesající hodnotě ruského rublu a úbytku pracovních příležitostí zůstává Rusko pro středoasijské pracovníky klíčovou destinací.
Dělník z Nižního Novgorodu Foziljon se nakonec rozhodl nabídku ruského pasu a 3 tisíc dolarů měsíčně odmítnout, a to navzdory tomu, že v době vrcholící letní sezóny vydělá jen polovinu částky. „Na Ukrajinu nepůjdu za žádnou cenu. Není to moje válka,“ cituje na závěr tádžického pracovníka.
Celý Svět ve 20 minutách si poslechněte v audiu, připravili Ondřej Čížek a Tea Veseláková.
Také se dozvíte, jaké dopady může mít konflikt v Súdánu na další africké země, jestli mají hnutí usilující o nezávislost Katalánska a Skotska budoucnost nebo další plán Macrona, který si teď připravuje půdu pro „bezprecedentní škrty v rozpočtu“ Poslední reportáž se pak vydá do Indie, která předstihla pevninskou Čínu v počtu obyvatel.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.

